Jak dopadla další česká výprava za nártouny filipínskými?

Je to již skoro rok, co jsem se vrátila ze své zatím poslední výpravy za nočními skřítky, nártouny filipínskými. Mezitím jsme rozhodně nezaháleli.

Zpracovávali jsme data, připravovali další kroky a sháněli finance nezbytné k dalšímu pokračování projektu Tarsius, který se již čtvrtým rokem věnuje výzkumu a ochraně jedinečných nártounů filipínských. Je advent, lidi se připravují na Vánoce a já mezitím balím trička, kraťasy a hlavně nezbytné technické vybavení, které jako vždy tvoří většinu váhy mého zavazadla. A další výprava na tropický ostrov může začít.

V loňském roce se nám povedl jedinečný úspěch, o kterém jsme naše příznivce informovali. Nártouni, kteří byli na ostrově Bohol drženi v zajetí jako turistická atrakce, v podmínkách, v nichž brzy umírali, a byli nahrazováni nově odchycenými zvířaty, byli zachráněni. A to díky činnosti v rámci našeho projektu a obrovské podpoře velvyslance ČR Josefa Rychtara. To vše jsem znala z doslechu a z filipínského tisku, kde se fakta ověřují jen dost špatně. Byla jsem nesmírně zvědavá, jak bude situace vypadat ve skutečnosti, a musím říct, že jsem byla poměrně mile překvapena. Všechny nevyhovující stanice byly zavřeny, no... téměř všechny, a nártouni přemístěni do velké otevřené voliéry, kam je umožněn vstup pouze za přítomnosti relativně dobře vyškolených průvodců. Je to obrovská změna oproti situaci, která panovala více než deset let a která se kvůli vzrůstajícímu přílivu turistů a nedostatku jakékoliv regulace ze strany vlády a místních úřadů stále zhoršovala.

Týraný nártoun filipínský na ostrově Bohol před zásahem českých odborníků

Více než sto jedinců bylo přesunuto do oblasti o rozloze 16 hektarů. Přístupná je však jen její jediná část o velikosti něco kolem jednoho hektaru, kde mohou turisté spatřit osm zvířat. Kde skončilo oněch dalších sto nártounů, je otázka. Podle průvodců v další části areálu, kde se mohou vesele a nerušeně rozmnožovat, podle úřadů prostě a jednoduše utekli, neboť voliéra nemá po vzoru stanice v Corelle strop. Ale to jsou jen drobné mouchy a v zemi, jako jsou Filipíny, očekávatelné. Jisté je to, že počet vystavovaných nártounů klesl, jejich podmínky jsou výrazně lepší a počet nově upytlačených nártounů se tak výrazně sníží, alespoň do té doby, než se pro ně najde nové odbytiště.

Nártoun filipínský

Co bude dál?

Jak je patrné, nártoun filipínský je symbolem Filipín a miláčkem turistů. Tato sláva má pro něj však spíše stinnou stránku. Populace stále ubývá kvůli nelegálnímu lovu a také kvůli ničení přirozeného prostředí, tedy lesa. Se stále početnějším obyvatelstvem Filipín jde tento trend bez účinných nařízení ochrany přírody jen stěží zastavit. Situaci navíc komplikuje i fakt, že nártouni jen velmi těžko přežívají v zajetí a ani nejlepší zoologické zahrady nebyly schopny tato zvířata úspěšně chovat a rozmnožovat. A to je další veliká výzva projektu Tarsius!

Ve spolupráci s místní ochranářskou organizací Simply Butterfly Conservation Centre jsme se rozhodli vybudovat ochranářské centrum pro nártouny. Jeho cílem bude jednak chov těchto jedinečných zvířat, jednak rozvoj vzdělávacích aktivit návštěvníků centra a také rozvoj ekoturismu v oblasti Bilaru, na ostrově Bohol, kde působíme. Během naší letošní dvouměsíční návštěvy jsme pečlivě naplánovali další kroky. Chovná soustava voliér bude stát na novém pozemku, který zakoupila naše partnerská organizace a její výstavba by měla být dokončena pokud možno do konce roku. Jak doufáme, vybudování chovného zařízení přímo na Filipínách by mohlo odstranit některé faktory, které mohly vést k neúspěchům v minulosti, a to jsou zejména – stres během transportu, klimatické podmínky a přirozená strava. Na druhou stranu potřebné vyškolení personálu je jedním z nejdůležitějších úkolů, který nás čeká.

Vyměřování prostoru pro vybudování chovné voliéry

Držte nám proto palce a sledujte další postup projektu Tarsius na našich stránkách www.tarsiusproject.org, kde najdete i návod, jak nás podpořit.

Spustit audio
autoři: projekt Tarsius , Milada Řeháková