Hostivické rybníky
Po Čechách, Moravě i Slezsku jsou desítky velkých či malých rybničních soustav. Ta, do které vás dnes zveme, patří k těm menším, v širším povědomí prakticky neznámým, rozhodně však ne nezajímavým.
Naleznete ji coby kamenem dohodil od západní hranice hlavního města a nazývá se Hostivické rybníky – byť přímo v katastru obce Hostivice ani jeden z nich neleží.
Jádro cele soustavy a také stejnojmenné přírodní památky dnes tvoří tři rybníky na katastru Litovic: Břevský, Kala a Litovický rybník. V širším slova smyslu bývají k Hostivickým rybníkům řazeny i výše položené rybníky Bašta a Strahovský u Chýně. V minulosti zahrnovala soustava ještě několik dalších rybníků, z nichž některé jsou dnes již zcela zaniklé, z jiných zůstaly zajímavé mokřady či tůně. Spolu s lesním komplexem Bažantnice, obklopujícím rybník Kala, dnes tvoři Hostivické rybníky velmi
hodnotné přírodní území.
Trocha historie
O rybnících u Hostivice existuji první zmínky již ze 14. stol. Dobu největší slávy si zažily za Rudolfa II., který se pustil do velkolepých úprav Pražského hradu, jejichž součástí bylo i zřízení rozsáhlých reprezentativních a užitkových zahrad. Zahrady potřebovaly pro svůj provoz velké množství vody a jejím zdrojem se staly pravě pro ten účel upravené a rozšířené Hostivické rybníky; voda vedla k Pražskému hradu nejprve Litovickým potokem, ze kterého se u Liboce oddělovala tzv. Císařská strouha. Odchod císařského dvora do Vídně znamenal i úpadek Hostivických rybníků a postupný zánik některých z nich.
Znovu se Hostivické rybníky dostávají do popředí pozornosti po vzniku republiky; nejen v souvislosti s obnovou hradního vodovodu, ale i jako místo vhodné k rekreaci. Břevský rybník se stává vyhlášeným koupalištěm, uvažuje se o zřízení zoologické zahrady… Ve druhé polovině 20. stol. se však stále častěji dostávají vesměs megalomanské snahy o rekreační využití do střetu se zvyšujícím se povědomím o velké přírodní hodnotě tohoto území. Od prvního návrhu na ochranu Bažantnice z důvodu hnízdění osmi desítek druhů ptáků trvalo ještě vice jak dvacet let, než byly Hostivické rybníky v roce 1996 vyhlášeny přírodní památkou. Chráněné území zahrnuje výše uvedené tři jádrové rybníky spolu s přilehlými mokřady a lesními porosty o celkové výměře 113 ha (plus 33 ha ochranného pásma).
Ptačí pozorovatelna
Nejznámější jsou Hostivické rybníky zřejmě mezi ornitology. Ti míří zejména k Litovickému rybníku, na němž se v době tahu i hnízdění zdržují desítky vodních ptáků. Vedle běžných druhů, jako jsou labutě, kachny divoké, lysky černé či slípky zelenonohé, tu bývají hojně k vidění i tři druhy našich potápek (potápka roháč, potápka malá a potápka černokrká), poláci velcí a chocholačky, vzácněji lžičák pestrý, kopřivka obecná, čírka obecná i modrá… V době tahu zde byly pozorovaný i takové vzácnosti jako volavka bílá, orlovec říční, písek obecný či vodouš kropenatý. Vzhledem k rozsáhlým rákosinám samozřejmě nechybí ani několik druhů rákosních, třeba strnadi rákosní nebo cvrčilky, které však není tak snadné spatřit, a tak jejich přítomnost zaznamenáme spíše jen podle zpěvu. Jelikož přes rákosiny není na hladinu příliš vidět, vybudoval začátkem letošního roku při východním břehu Litovického rybníka Český svaz ochránců přírody za finanční podpory firmy NET4GAS jednoduchou dřevěnou pozorovatelnu. Stačí pár schůdků a celý rybník máte jak na dlani. Tomu, kdo není v pozorování vodních ptáků tak zběhlý, pomůže informační tabule umístěná na ochozu pozorovatelny. Představuje 16 druhů ptáků, které zde máte největší šanci spatřit.
Nejen ptáci
Avšak ornitologové nejsou jediní, koho Hostivické rybníky lákají. Známé jsou také mezi mykology. Nejstarší zajímavé nálezy drobných hub rostoucích na tlejícím rákosu pocházejí z 50. let především od Březského rybníka, od přelomu 60. a 70. let se pak pozornost odborníků upřela na oblast kolem rybníka Kala a mokřadu Chobot, kde byly jako na jediném místě v republice nalezeny jemné povlaky kornatce přejemného (Aleurodiscus delicatus) na listech ostřic a o párách let později drobná lupenitá houba kalichovka půvabná (Haasiella venustissima). Ani jedna z těchto hub dnes sice není z tety lokality potvrzena (kornatec u nás již nikdy poté nalezen nebyl, kalichovka byla později nalezena ještě na dvou dalších lokalitách), ale průběžně se objevují nálezové zprávy o dalších a dalších vzácných druzích, z nichž některé, jako třeba pečárka bělovlnná (Agaricus leucotrichus) či šupinovka ověšená (Pholiota conissans), mají v České republice jen několik málo známých lokalit. Ze savců stojí za zmínku rozhodně netopýři, kterých tu bylo zaznamenáno deset druhů, z hlediska botanického zbytky rašeliniště u Březského rybníka s bulty ostřice latnaté či výskyt ostřice nedošáchor na několika místech přírodní památky, samozřejmě zde nechybí ani řada druhů obojživelníků.
Naučná stezka
Nejzajímavějšími místy přírodní památky prochází naučná stezka. Vede od hráze Litovického rybníka kolem rybníků Kala a Břevský až k Břevský zastávce MHD, po pohodlných cestách a takřka po rovině. Za suchého počasí je příjemnou procházkou třeba i pro maminky s kočárky. Byť měří jen necelé tři kilometry, nechcete-li, rozhodně ji není nutné procházet celou; některou z mnoha cest můžete odbočit do Hostivice či trasu přerušit u sportovní haly v Břvích, kde také staví autobus. Co však návštěvníka možná překvapí je absence informačních panelů. Kromě úvodního plánku a již zmíněné tabule s vodními ptáky na pozorovatelně je zde nenajdete, jen 11 zastávek označených čísly; průvodcovský text je možné stáhnout si na internetových stránkách ČSOP Hostivice. Řešení sice netradiční, ale vzhledem k vysokým nákladům s obnovou informačních panelů ve vandaly intenzivně atakovaném území rozhodně ne hloupé.
Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.
Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.