Hmyzích opylovačů ubývá
Rostliny odkázané při rozmnožování na pomoc hmyzu jsou na ústupu, protože za poslední čtvrtstoletí drasticky ubylo hmyzích opylovačů. Zvláště těžce jsou postiženy samotářské včely. Pestřenky vzdorují přeci jen lépe. K tomuto alarmujícímu závěru došli britští a nizozemští přírodovědci vedení Jacobusem Biesmeijerem a Williamem Kuninem z University of Leeds.
Opylení kulturních i planě rostoucích rostlin nemá v přírodě zdaleka na starosti jen včela medonosná. Významně se na něm podílí i pestré společenstvo volně žijícího hmyzu. Vedle divoce žijících samotářských včel jsou to například pestřenky, z nichž mnohé se sice podobají drobným vosám, ale ve skutečnosti patří do příbuzenstva much a dalšího dvoukřídlého hmyzu.
Ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem Nature shrnuli Jacobus Biesmeijer, William Kunin a jejich kolegové výsledky sčítání volně žijících hmyzích opylovačů. Celková inventura tohoto hmyzu na území Velké Británie a Nizozemí shrnuje data o výskytu opylovačů z více než jednoho milionu záznamů. V jednom "pytli" se tak sešly výsledky pozorování amatérských přírodovědců včetně viktoriánských vikářů a data nashromážděná věhlasnými profesionálními entomology.
Biesmeijer a Kunin rozdělili území britského a nizozemského království na čtverce o straně dlouhé deset kilometrů a sledovali, jak se změnilo druhové složení hmyzích opylovačů po roce 1980. V Británii je patrný úbytek divokých včel v 52% "čtverců", v Nizozemí dokonce v 67% všech "čtverců". Jen na několika mála "čtvercích" včel přibylo. Poněkud lepší situaci pozorovali vědci u pestřenek. Ve Velké Británii se na třetině "čtverců" počet těchto opylovačů snížil, ale na čtvrtině naopak stoupl. V Nizozemí nebyl úbytek pestřenek vůbec patrný. Naopak, jejich druhové spektrum je na mnoha místech bohatší.
Pestřenkám život v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině svědčí, i když důvod není jasný. Zřejmě je to i tím, že většina z nich nemá nektar z květů jako jediný zdroj potravy. Celkově má ale intenzivní zemědělství na volně žijící hmyzí opylovače negativní dopad. Nejhůře snášejí změny v krajině ty druhy pestřenek a včel, které se specializují na opylování několika málo druhů rostlin.
"Mnohé z těchto specializovaných druhů jsou dnes tak vzácné, že v příštích desetiletích nejspíš vyhynou," řekl Jacobus Biesmeijer v rozhovoru pro vědecký týdeník Science. Biesmeijer a Kunin se zabývali také dopadem úbytku opylovačů na rostlinná společenstva. V Británii zaznamenali ústup 75 rostlinných druhů závislých na opylování hmyzem. Na jejich úkor se rozšířilo 30 druhů rostlin, jejichž pyl přenáší vítr či voda. V Nizozemí, kde z krajiny zmizely samotářské včely, neubylo těch rostlinných druhů, které jsou při opylování závislé na pestřenkách. Flóra závislá na samotářských včelách úbytku ušetřena nebyla.
"To může být jen těžko výsledek slepé náhody," říká William Kunin.
Mnozí odborníci se obávají, že pokles volně žijících hmyzích opylovačů poznamená výnosy na polích, v zahradách a sadech.
"Máme oprávněné obavy z ekonomických následků," řekla redaktorům Science britská ekoložka Juliet Osborneová z Rothamsted Research.
Dobře na tom není ani včela medonosná - jeden z hlavních opylovačů kulturních rostlin a zemědělských plodin. Kromě nemocí a cizopasníků nepřeje chovu včel ekonomická situace. V mnoha zemích včelaři ruší chovy, protože nemohou konkurovat levnému importu medu např. z Číny. Zemědělci v mnoha oblastech už pociťují úbytek včel na úrodě. Citelně dopadl úbytek včel například na kalifornské pěstitele mandloní.
Převzato z Českého rozhlasu Leonardo
