Herečka tragických a vášnivých poloh
Její herectví se vyznačovalo vášnivostí, ztvárňovala především tragické ženské osudy, dovedla velmi zdařile vystihnout psychologii postav a typické rysy doby i prostředí, v němž se její hrdinky pohybovaly. Na vrcholu své herecké dráhy hrála především elegantní, často tvrdé a cílevědomé ženy plné rozhodnosti. Později pak se prosazovala i v postavách prostých, venkovských a zestárlých žen. Tak bychom mohli charakterizovat herectví Marie Vášové.
Letos 16. května uběhlo už 105 let od jejího narození. Na svět přišla v roce 1911 v Praze. Herectví nevystudovala na žádné oficiální škole. Soukromě ji vyučovala herečka Národního divadla Míla Pačová. Marie Vášová pak na začátku 30. let začínala hrát nejprve v Rodenově herecké společnosti, později v olomoucké činohře. Jednu sezónu pak strávila v Českých Budějovicích (1934-35) a dalších pět let ve Státním divadle v Ostravě.
Na prkna Národního divadla se nejprve dostala pohostinsky v roce 1940. Ale stálé angažmá ji zde ještě nečekalo. A tak až do konce války vystřídala několik scén – Divadélko pro 99, Uranii a těsně před koncem války Divadlo na Vinohradech. V roce 1945 pak dostala nabídku stát se členkou činohry naší první scény, kterou okamžitě využila. Působila zde pak až do konce svého života, tedy do roku 1984 (zemřela 6. srpna toho roku).
Díky tomu, že počátkem 50. let byla v rozhlase vynucena praxe tzv. Divadla u mikrofonu (tedy natáčení divadelních inscenací přímo v divadle s komentářem), můžeme si dnes poslechnout úryvek z nastudování Jiráskovy Vojnarky. V inscenaci, která měla na scéně ND premiéru v roce 1951, která byla v rozhlasem natočena v roce 1953 (režii měl Antonín Dvořák), hrála Vášová titulní roli. V ukázce ji slyšíme spolu s Františkem Smolíkem, který hrál úlohu Hrušky.
Marie Vášová, režišér Jiří Horčička a Bedřich Prokoš při natáčení dramatizace Valentova románu Z nového světa - 1963 Foto: Archivní a programové fondy Českého rohlasu
Tvárný hlas Marie Vášové velmi brzy objevili rozhlasoví režiséři. Mezi nimi to byl především Jiří Horčička, který jí svěřoval ve svých inscenacích důležité úlohy. Bylo tomu tak mimo jiné v nastudování dramatizace Valentova románu Z nového světa (epizody ze života skladatele Antonína Dvořáka), v němž Vášová hrála majitelku americké konzervatoře, dále ve hře Ludvíka Askenázyho Bylo to na váš účet, v níž ztvárnila roli paní Bokšteflové (v ukázce zazní ještě hlasy Jany Drbohlavové, Karla Högera a Vladimíra Brabce). Nahrávka pochází z roku 1964 a v témže roce získala cenu RAI na festivalu Prix Italia.
V 60. letech byla Vášová k rozhlasovým produkcím zvána velmi často. Roli ve své hře, kterou v Praze také režíroval, jí svěřil i Dan Treston, irský dramatik a režisér, který v roce 1967 natočil pozoruhodnou vlastní hru Piano v řece. Marie Vášová zde hraje Američanku Adelaidu.
V 70. letech už Vášová tolik příležitostí v rozhlase nedostávala. Přesto do této doby spadá její pozoruhodná kreace v hlavní roli dramatizace podle slovinského autora Cirila Kosmače Balada o Marjaně Temnikarové. Byl to opět Jiří Horčička, kdo Vášovou obsadil do role silné ženy Marjany, která zažívá tragickou etapu svého života v době protifašistického odboje ve Slovinsku. Hra byla natočena v roce 1977.
Dnes zůstává Marie Vášová především v povědomí ctitelů filmů pro pamětníky. Vytvořila sice nevelkou řádku filmových rolí, ale mnoho z nich zůstává dosud trvalou součástí české filmografie. Nejvýraznějšími úlohami byly pro ni tragické hrdinky ve filmech Siréna (1947), Němá barikáda (1949) a Vyšší princip (1960). Ojedinělou komediální úlohu ztvárnila v roli hraběnky Stradové ve Werichově Císařově pekaři a pekařově císaři (1951).
Marie Tomášová, Otomar Korbelář, Jiří Horčička, Marie Vášová a Felix le Breux v rozhlasovém studiu. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu