Herbert Hoover − z chudého synka nejmocnějším mužem planety
Ráno 4. března 1938 dorazil na pražské Wilsonovo nádraží vlak, ve kterém přicestoval bývalý prezident USA Herbert Hoover. Na peroně jej přivítali zástupci Černínského paláce a americký vyslanec. Někdejší státník zamířil na Pražský hrad, kde na jeho počest uspořádal prezident Edvard Beneš slavnostní recepci. O den později přijal doktorát z filozofie na půdě Univerzity Karlovy za civilizační pokrok v technickohospodářské oblasti.
Herbert Clark Hoover se narodil v roce 1874 do prosté kvakerské rodiny v městečku West Branch ve státě Iowa. Jeho život je učebnicovým příkladem amerického selfmademana, který se vypracoval z nuly mezi elitu národa. Už od raného dětství se musel vypořádat s těžkou ranou osudu. V devíti letech osiřel a byl vychováván svými příbuznými v Iowě a Oregonu. V roce 1891 se zapsal na nově otevřenou Stanfordovu univerzitu v Kalifornii. O 4 roky později měl v kapse diplom z geologie. Po absolutoriu pracoval jako báňský inženýr ve Spojených státech, Austrálii, Číně a v Rusku. Herbert Hoover získal v oboru hornictví mezinárodní uznání. Stal se kosmopolitou a jako důlní specialista procestoval svět doslova křížem krážem. Jeho pracovitost, ctižádostivost a houževnatost mu už před první světovou válkou vynesla pohádkové jmění ve výši 4 milionů dolarů.
Filantrop, humanista a politik
Svých obchodních aktivit se ale vzdal. Během první světové války se věnoval sociálním otázkám. Organizoval rozsáhlou potravinovou a zásobovací pomoc pro hladovějící Evropu. Zejména pro Belgii a státy ve střední Evropě. Také v Československu probíhala v poválečné době tzv. Hooverova akce, ze které bylo živeno a šaceno na 200 tisíc dětí. V roce 1921 se rozhodl vstoupit do politiky. V administrativě republikánského prezidenta Warrena Hardinga obsadil post ministra obchodu.
Stoprocentní Američan, ale neúspěšný prezident
V roce 1928 vyhrál drtivě volby nad prvním katolickým uchazečem o Bílý dům Al Smithem. Republikán Hoover získal 444 volitelů a jeho demokratický protivník pouhých 87. Noviny psaly o novém 31. prezidentovi v superlativech. Byl označován za stoprocentního Američana s geniálním organizačním talentem. Ale o několik měsíců později bylo vše jinak. Dne 24. října 1929 propukl na newyorské burze šok. Doslova přes noc spadly ceny drahých papírů na svá minima. Spojené státy zabředly do hlubokého ekonomického marasmu, který se šířil po celém světě. Americkou společnost zaplavila armáda nezaměstnaných. Krachovaly bankovní domy, pojišťovny, velké i malé podniky. Bezradný Hooverův kabinet nenalezl na Velkou hospodářskou krizi účinný lék. Kdysi veleúspěšný podnikatel se doslova přes noc stal neúspěšným politikem. Přestože se pokusil v roce 1932 opět kandidovat na funkci prezidenta, charismatický demokrat Franklin Delano Roosevelt ho porazil na hlavu. Herbert Hoover se stal následně oponentem Rooseveltova hospodářského programu obnovy. Po napadení Pearl Harboru odmítal vstup USA do 2. světové války. Zemřel v roce 1964 ve stáří 90 let.