Harém goril

V Ugandě, Rwandě a východní čísti Demokratické republiky Kongo se skupina skládá ze 3 dospělých samic, 4-6 mláďat různého věku a jednoho dospělého samce s typickým stříbrošedým zbarvením hřbetu, který ovládá celou tlupu. Na západě se může taková societa stát i jednou z částí větší sociální aglomerace. Velké skupiny goril jsou známé zejména u východních nížinných goril. Dospělé samice nejsou ve většině případů příbuzné a každá z nich uzavírá s vedoucím samcem pevný svazek. Tento svazek samce a jednotlivých samic je pravidelně utužován vzájemným čistěním srsti. Vzájemné probírání srsti mezi samicemi je mnohem vzácnější. Rád bych tuto součást tělní hygieny označil za nejvýznamnější sociální projev a budu rád, když získám alespoň některé z posluchačů, které přesvědčím, že nemá co dělat se vzájemným hledáním blech, jak je tento symbol lidově interpretován. Ve skutečně je tento projev nejdůkladnějším poutem, které drží celou skupinu pohromadě. U goril není vzájemné čistění tak časté jako u jiných primátů a jako důvod se uvádí zejména naprosto poklidné přijímání bohaté potravy, což samo osobě redukuje vzájemnou osobní soutěživost.

Atraktivita stříbrohřbetého samce vyjadřovaná probíráním srsti je největší v polední době odpočinku, kdy se celá skupina shromáždí kolem něho. V té době dospělí pospávají nebo se navzájem čistí a mláďata věnují tuto dobu ke hrám. Přibližně tři čtvrtiny mladých dospívajících samic opouští harém, tím je zabráněno vzájemnému inbrídingu s otcem, ale i střetům s dospělými samicemi. Často nemusí putovat příliš daleko, protože už v malé vzdálenosti, cca 200 až 300 m, existuje harém jiného dospělého samce. Obvykle však mladé samice nezůstanou u prvního dospělého samce, na kterého narazí, ale hledají dalšího samce, který je zaujme. Výběr vhodného samce je určen zejména tím, jak je vůdce harému, většinou jen naznačenými útoky, schopen uchránit svoje samice i mláďata před jinými samci. Tato tělesná zdatnost pochopitelně potvrzuje i sám vzhled tohoto mohutného lidoopa. Samice se musí spoléhat na mnohem většího samce, a to i proto, že jsou menší a navzájem nepříbuzné. Nedá se proto očekávat, že by některá ze samic chtěla natolik riskovat, aby chránila nepříbuzného jedince.

S harémovým životem souvisí i rozmnožování. Samci mají oproti šimpanzům daleko menší počet spermií, protože u jediného dospělého samce není nutno počítat s konkurencí spermií, jako je tomu u šimpanzů, kdy stejnou samici páří i několik samců. Sexuální dospělosti dosahují gorily u samic v 7-8 letech, u samců ale i v 15-20 letech. Nejde totiž jen o sexuální dospělost, ale musíme počítat s dlouhou dobou, než se mu podaří stát se vládcem tlupy. Samice je březí či těhotná 250-270 dnů a rodí přes svou velikost velmi malé mládě o váze 1,8 až 2 kg. Gorilí matky kojí a starají se o mláďata velmi dlouhou dobu 2,5 až 3 roky. Díky tomu rodí samice mládě jedenkrát za každých 6-8 let.

U goril se často vyskytuje tak zvaná infanticida, kdy samec zabije až třetinu mláďat. Zabíjení mláďat samcem bylo u primátů poprvé popsáno u indických hulmanů, a to v době, kdy se ujme vlády ve skupině nový samec, který zabije malá mláďata, jejichž otcem byl jeho předchůdce. Velmi dlouho je známá infaticida u lvů, také při střídání samců ve smečce. Do současnosti byla zjištěna infanticida u 500 druhů savců. U goril se zjistilo, že samec zabije až jednoletá mláďata od samic, které se připojily k harému až po oplodnění jiným samcem, který třeba zahynul. Infanticida se vysvětluje tím, že po zabití mláděte samice přestane samozřejmě kojit a velmi záhy je schopná nového oplodnění. Samec tím urychlí předání svých genů o dva roky dříve, než kdyby musel čekat, až samice plně odchová své mládě.

Na rozdíl od samic, které skupinu opouštějí, většina mladých samců tráví život v tlupě až do své puberty. Teprve potom se skupina mladých samců odtrhne a táhnou společně celé roky potravním teritoriem. Postupně dále vyspívají v silné dospělé samce. Skupina se postupně trhá, zvláště když se některým z nich podaří získat samice a vytvořit si vlastní harém. Záleží však i na velikosti gorilí skupiny, jak záhy se dospívající samec odtrhne. Ve velkých skupinách unikne poměrně snadno pozornosti vůdčího samce, když se mladý samec začne dvořit některé samici a někdy se mu i podaří ji ze skupiny odloudit. V malých skupinách takové namlouvání mladého samce nepřichází v úvahu, a proto dospívající samci tlupu dříve opouštějí. Také při vysokém věku vedoucího samce a při větším množství samic dochází i k tajnému páření samic s mladým samcem, který tak neprojevuje snahu tlupu vůbec opustit. Proto v některých větších skupinách najdeme i dva stříbrohřbeté samce. Podle současných studií vedoucí samec obvykle setrvává v harému až do své smrti. Gorily jsou skutečně jediní z lidoopů, kteří si vytvořili tak velkou sexuální rozdílnost mezi samcem a samicemi.