Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund k pyramidám, tentokrát bez tatrovky
Inženýři Hanzelka a Zikmund na konci července 1947 konečně vyrážejí do Egypta. Po těžké havárii v Libyjské Syrtě jen s velkým štěstím nepřišli o život. Poté, co vyléčili utržená zranění, pokračují ve své plánované cestě kolem světa.
Legendární dvojice se nevzdala, i přes obtíže způsobené ztrátou vozidla a problémy s egyptskými vízy, a překonala všechny překážky. Poničený vůz poslala nákladní lodí do alexandrijského přístavu. H + Z však povolení od britských úřadů jet spolu s Tatrou nedostali. Den se již pomalu chýlil ke konci, když jim před hotelem zastavuje přetížený nákladní Fiat 34.
Italský závozník přidává jejich zavazadla na korbu k bednám a sudům. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund tak krátce před půlnocí 26. 7 1947 opouští Syrtu a vydávají se do Egypta. Italové mají namířeno až do Bengází, vzdáleného přes tisíc kilometrů. Na otázku jak se dá dostat dál, řidič ochotně sděluje, že do Derny, do Tobruku se pak sem tam vyskytne nákladní vůz a z Tobruku do Egypta už jezdí kamiony s ovocem. Není důvod váhat. Nasedá se a pokračuje v cestě. Celá trasa má kolem 2.000 tisíc kilometrů.
I při cestě, která by se mohla zdát naprosto bezpečná, hrozila oběma inženýrům smrt. S pozůstatky nedávno skončené 2. světové války se setkávali poměrně často. Při jedná zastávce na cestě do Bengází se Jiří Hanzelka vydal na průzkum pouště, když na něj řidič italského kamionu zděšeně zavolal: „Stát! Proboha, nehýbejte se! Jste v minovém poli!“ vzpomínají cestovatelé ve své knize Afrika snů a skutečností I.
Malá hromádka vybledlých kostí, které si chtěl Hanzelka zachytit na filmový pás, jej málem stála život. V Libyi se také setkali se stopou československých vojáků, a to nedalo egyptských hranic, konkrétně v městečku Tobruk. Anglický název CZECHOSLOVAKIA jim připomněl československou jednotku, která spolu s indickými oddíly v prosinci 1941 hájila, v tvrdých bojích, obležené území.
Na hranice Kyrenaiky zbýval kousek. Cesta stoupá pomalu, neznatelně do náhorní planiny. A tak zanedlouho oba inženýři poprvé stanou na egyptské půdě, v městě Sollum. Do Alexandrie se již cestuje vlakem. Dne 12. 8. 1947 poprvé spatří Káhiru a majestátné pyramidy.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
