Gorily a smysl pro humor (fejeton)
Nedávno mě zastavil jeden známý. Prý zrovna viděl nějaké záběry z Odhalení a byl fascinován tím, jak jsou ty gorily neuvěřitelně zábavné a vtipné. Padlo ještě několik dalších vět, pak jsme se rozloučili a navzájem ztratili v davu. Celkem bezvýznamné setkání. Jenže v mé hlavě začala rezonovat věta o vtipných gorilách. Jsou gorily opravdu vtipné? Anebo se chovají za všech okolností normálně a vtipné přijdou jen nám lidem?
Mé uvažování se rozběhlo na plné obrátky. Pokud by gorily skutečně dokázaly být záměrně vtipné, znamenalo by to, že mají vyvinutý smysl pro humor. A jak se takový smysl pro humor může u goril projevovat? U lidí to víme přesně. Jednak jako lidé dokážeme veselou situaci nebo vtipné sdělení rozpoznat a zpravidla na něj reagujeme smíchem či alespoň úsměvem. A jednak alespoň někteří z nás dokáží veselou situaci záměrně navodit. O takových jedincích pak říkáme, že mají velký smysl pro humor. Z tohoto pohledu je humor jednou ze základních lidských emocí.
Za ty bezmála tři roky, co připravujeme Odhalení a každodenně pozorujeme chování goril v pavilonu, jsme skutečně v naší skupině zaregistrovali určité druhy emocí. Dosud asi nejsilnějším příkladem bylo vcítění, tedy vyjádření sounáležitosti a účasti, které při Kambině nezdařeném porodu projevili ostatní obyvatelé pavilonu. Jemné a pomalé doteky prstem se nedaly interpretovat jinak než jako důkaz hluboké empatie mezi lidoopy. S další emocí jsme se setkali jen o pár dní později. Když se Kamba po úspěšné operaci vrátila do pavilonu, ostatní vyjadřovali svoji radost nad jejím návratem tak, že jí pokládali ruku na ramena. A na jaře letošního roku jsem v jednom videofejetonu ukázal příklad z holandského Apenheulu, kde jsme natočili dvojici gorilích puberťáků při láskyplných hrách. Jejich ještě neobratné tělesné kontakty byly nade vší pochybnost doprovázeny i projevy duševní náklonnosti, snad lásky, každopádně ale emocí.
Vraťme se ovšem zpět ke smyslu pro humor. Jak vlastně vzniká komický účinek? Ten, kdo vědomě dělá legraci, i ti, kdo tuto legraci vnímají, musí znát je standardní chování v určité situaci. Totiž bez toho, aby celé společenství shodně cítilo, co je normální a běžné, nelze nic úspěšně zesměšnit. A pak je k vědomému humoru potřeba ještě jedna moc důležitá věc - aby se ten, kdo humor činí, dokázal v určité chvíli jednat či komunikovat trochu jinak, s jistou neotřelostí a parodičností, a při tom čitelně předstírat, že jde o nadsázku. Takto nějak probíhá humor u lidí. Ale jsou takto složité konstrukce ve svém jednání schopné gorily?
Z etologických výzkumů i z našich pozorování známe alespoň jeden příklad vědomého předstírání, který naše gorily skutečně umí. Je to předstírané chování, které se nazývá "hravý obličej" a kromě lidí a lidoopů ho běžně užívají například i šelmy. Nejčastěji se projevuje v mláděcích hrách anebo ve výchově k obraně či lovu. Jedinci předstírají agresi, ale zároveň tak zvaným "hravým obličejem" dávají jasně najevo, že jde jen o hru, že to není skutečná agrese a že je nutné ctít určitá pravidla (například nekousat vší silou). Pokud by tento signál "hravým obličejem" nebyl vydán, napadený jedinec by situaci vnímal jako absolutní agresi, jistě by podle toho volil stejně absolutní obranné postoje a účastníci hry by si s největší pravděpodobností vzájemně ublížili, nebo dokonce fyzicky zlikvidovali.
Gorily tedy dokáží předstírat. Umí předstírat útok a přitom dávat najevo, že jde o něco jiného - o pouhou hru. Jenže uměly by určitou situaci zparodovat a zároveň předstírat, že tak je to humorná nadsázka, což je základní princip vědomého humoru? Takové jednání jsme v pavilonu dosud nepozorovali. Ano, gorily jsou vtipné. Mnohokrát nás pobavily různými pády, krkolomnými cviky anebo roztomilými škleby. Ale z jejich strany nešlo o záměrné dělání humoru. Vtipný účinek vznikl až na naší straně, tedy na straně lidských pozorovatelů. Proto v tuto chvíli musím svoji úvahu uzavřít konstatováním, že gorily s největší pravděpodobností nemají smysl pro humor. Alespoň ne pro takový humor, jaký dokážeme vnímat my, lidé. Možná ale mají nějaký svůj humor, humor gorilí, který my lidé neumíme z jejich jednání vyčíst.
A tak mi, pokud budete mít chuť, napište třeba v diskuzi, jestli jste nepozorovali nějaký náznak opravdového gorilího humoru. Možná tak společně na něco zajímavého přijdeme.
