Gorily a Nový rok
Tak je tu opět Silvestr a hned po něm přijde Nový rok. A třeba si mnozí z vás řeknou, že i naše gorily budou zase o rok starší. Z hlediska lidského nahlížení na věc budete mít pravdu, ale pojďme se na to zkusit podívat pohledem goril. Myslíte, že si také řeknou, že jsou o rok starší? Určitě ne! Nabízí se tedy přirozená otázka. Jak vlastně gorily měří čas? A vnímají ho vůbec?
Čas kolem Silvestra je dobou nevážnou až veselou. Pojďme tedy i my popustit uzdu fantazii a trochu si zaspekulovat. Gorily jsou velmi inteligentní lidoopi a je mimo jakoukoliv pochybnost, že plynutí času nějak vnímají. Ale jak ho ve svém vědomí asi měří? Člověk čas měří na století (když se učí dějinám vlastní civilizace), na roky (když vyjadřuje délku vlastního života), na měsíce (když si sjednává výši výplaty za svou práci), na dny (když na nejbližší výplatu netrpělivě čeká), na hodiny (když čeká ve frontě na výměnu řidičáku), na minuty (když si vaří vajíčka) a na vteřiny (když už měl být doma, ale rande je tak krásné). Všechny tyto časové jednotky jsou nějak odvozeny z periodických astronomických jevů - otáčení zeměkoule kolem vlastní osy, oběhu Měsíce kolem Země a oběhu Země kolem Slunce.
Ovšem gorily se astronomií zcela jistě nezabývají, takže jaké jednotky času vlastně mohou vnímat? Nade vší pochybnost je to den. Díky rotaci naší planety se sluneční svit a tma pravidelně střídá, a to dost pravidelně na to, aby si živočichové podle této časové jednotky řídili svůj biorytmus, tedy hlavně bdělost a spánek. Ale jak je to s rokem? Mohou gorily vnímat rok? Jistě cítí, že se v průběhu času trochu proměňuje počasí. Jenže v Kamerunu, kde gorily nížinné žijí, jsou sezonní rozdíly počasí mnohem menší než u nás. Průměrná denní maxima se pohybují od 26° do 31°C. Připočtete-li běžné kolísání počasí, jsou to rozdíly zanedbatelné. A stejné je to i s denními minimy, která jsou také velmi vyrovnaná. Co se týká srážek, nejsuššími měsíci jsou říjen, prosinec a leden. Ovšem listopad zase bývá srážkově vydatný a září je vůbec nejdeštivějším měsícem v Kamerunu. A stejně tak kolísají úhrny srážek i v jarních měsících. Prostě natolik jasné signály, jaké máme my Středoevropané (v zimě sníh, v létě horka), gorily v Kamerunu nemají k dispozici. A dokonce nemají ani taková vodítka jako prodlužování a zkracování dne. Díky sklonu zemské osy se na většině planety v zimě střídají krátké dny s dlouhými nocemi a v létě dlouhé dny s krátkými nocemi. Jenže to neplatí pro oblasti blízké rovníku. V těch jsou dny a noci po celý rok přibližně stejné. A právě tady se nachází i Kamerun s gorilami. Takže například dnes na Silvestra, kdy se Slunce nachází blízko obratníku Kozoroha a na většině planety jsou rozdíly velmi výrazné, vychází Slunce v 6 hodin a 19 minut a zapadá v 18 hodin a 14 minut. V Kamerunu je skoro přesně 12hodinový den.
Takže s výjimkou "dne" astronomické jednotky času v případě goril selhávají. Ale co jejich vlastní biorytmy? Podle pozorování to vypadá docela nadějně. V zoologických zahradách, kde se daří odchovávat dostatek mláďat goril, se ukazuje, že se jednotlivým dobře množícím samicím rodí tato mláďata v nápadně pravidelných intervalech blížících se hodnotě 32 měsíců. Narození mláděte je pro gorilí skupinu jistě natolik důležitou událostí, že by jim mohla být časovým vodítkem. A pak tu existuje ještě jeden periodický biorytmus, a to říje samic. Ty se opakují pravidelně zhruba jednou za měsíc. Pro gorily jsou tyto časové termíny mnohem markatnější, protože se jejich sexualita mnohem více řídí právě jimi. Není to jako u nás u lidí, kdy sex je něco tak běžného, že se na období říje partnerky neohlížíme.
Takže na závěr mé rozverné silvestrovské úvahy si zkusme napsat, jak by vypadal životopis našeho Richarda, kdyby ho o sobě vyprávěl on sám:
"Narodil jsem se v malém, ale krásném teritoriu, kde žili táta, máma a dvě tety. Když jsem byl ve věku třech dalších narozených mláďat, ocitl jsem se během dlouhé noci v jiném teritoriu. Tam jsme žili jenom samí samci, takže vlastně ani nevím, jak dlouho jsem tam žil. Pak přišla zase dlouhá noc a já byl nepochopitelně v novém teritoriu. Tady žiji dodnes. Je to zatím nejkrásnější teritorium, ve kterém jsem kdy žil. Žiji tu už jedno a jedno mládě dlouho. Ta mláďata jsou moje dcera a můj syn. Mladší syn se narodil před sedmi říjemi mojí nejdominantnější samice (Richard by asi řekl před říjí a říjí a říjí... - počet sedm mu jistě nic neříká). Žijeme tu s několika lidmi, kteří nám dávají jíst, ale trochu na nás škudlí s pomeranči. Já totiž moc dobře vím, že jich mají dost."
Takže, až budeme zase chtít slavit nějaké narozeniny našich goril, tak si dobře uvědomme, že je budeme slavit spíše sami pro sebe, protože ve vědomí goril pojem narozeniny neexistuje. Mají totiž jiné vnímání času a rozhodně hodně jiné časové jednotky.
Takže moje přání dnes směřuje jen k vám lidem. Mnoho úspěchů v roce 2008 ve všem, na co sáhnete! Gorily žádný rok 2008 slavit kvůli nám nebudou. Ale gorilám alespoň popřejme nějaké to další mládě, ať mají čím měřit zase svůj letopočet. Nebo spíše "mláděpočet".
