Gorbačov přiznal, že byl dlouhá léta tajným křesťanem
Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov tento týden překvapivě a vůbec poprvé přiznal, že byl celá léta v nejvyšší funkci generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu věřícím křesťanem. Gorbačov to podle italského deníku La Stampa sdělil během nečekané návštěvy hrobu svatého Františka z Assisi.
Deník v článku s titulkem Duchovní perestrojka citoval bývalého sovětského lídra, pro nějž je údajně svatý František jakýmsi "druhým Kristem". "Jeho příběh mě léta fascinoval a sehrál v mém životě významnou úlohu," řekl listu Gorbačov, kterého na pouti doprovázela dcera Irina. U hrobu světce strávil v tiché modlitbě asi půl hodiny.
Jeho vyjádření tak potvrdilo letité spekulace, že nejvyšší představitel nejateističtější velmoci světa věřil v boha. Podle analytiků je proto nutné na řadu událostí z konce studené války pohlížet novým způsobem, například na setkání Gorbačova s tehdejším papežem Janem Pavlem II. v roce 1989. Sedmasedmdesátiletý Gorbačov byl pokřtěn jako novorozeně svými rodiči, kteří byli pravoslavného vyznání. Ještě silnější duchovní vliv měla v jeho rodině zesnulá manželka Raisa, jejíž rodiče byli popraveni za druhé světové války bolševiky za to, že měli v domě vystaveny pravoslavné ikony. Ačkoliv americký prezident Ronald Reagan se po jednání s Gorbačovem netajil dojmem, že jeho protějšek je tajný křesťan, Gorbačov si své názory prozíravě nechával pro sebe. V rozhovoru pro západní tisk se jen opatrně přihlásil k jisté formě panteismu. "Mým bohem je příroda," řekl ještě v úřadu generálního tajemníka.
Během návštěvy v Assisi si Gorbačov prohlédl tamní baziliku a požádal, aby mu mniši ukázali kříž s ukřižovaným Kristem, který údajně kývl hlavou a přikázal Františkovi, aby "opravil boží stánek". "Byl to právě František, kdo mi otevřel cestu do církve, a proto je pro mě návštěva jeho hrobu tak významná," přiznal bývalý státník. "Zdejší místo nemá zvláštní význam jen pro katolíky, nýbrž pro celé lidstvo," dodal. Od mnichů si také vyžádal teologické knihy, které by mu lépe pomohly pochopit hloubky františkánské zbožnosti. Gorbačova doprovázel otec Miroslavo Anuškevič, podle něhož si poutníci slavného hosta vůbec nepovšimli. "Tiše meditoval a pak mi vyprávěl o své charitativní činnosti, zaměřené zejména na děti bojující s rakovinou," uvedl kněz. Gorbačov mu prý také řekl, že přechod Ruska k demokracii měl velký význam pro celý svět, ale pro jeho zemi je prý mimořádně bolestivý. "Netajil se pýchou na slavné dějiny a hlubokou spiritualitu své země," dodal otec Anuškevič.
Michail Gorbačov se narodil ve vesnici Privolnoje poblíž Stavropolu. Studoval práva na Lomonosovově univerzitě v Moskvě, kde potkal svou budoucí ženu Raisu. Oženil se s ní v září 1953 a po Michailově promoci roku 1955 se přestěhovali zpět ke Stavropolu. Gorbačov vstoupil do komunistické strany roku 1952 ve věku 21 let. Jeho kariéra byla strmá a už roku 1970 se stal prvním náměstkem pro zemědělství. Dne 21. října 1980 se pak stal řádným členem Politbyra. Po smrti Černěnka byl 11. března 1985 v 54 letech zvolen generálním tajemníkem KSSS. Stal se prvním vedoucím představitelem, který se narodil po VŘSR. Jako vládce SSSR se pokusil reformovat stagnující komunistickou stranu a státní ekonomiku změnami spuštěnými po XXVII. sjezdu strany v únoru 1986. V roce 1988 oznámil, že Sovětský svaz opouští Brežněvovu doktrínu a umožňuje zemím východní Evropy rozhodovat o svých vlastních vnitřních otázkách, což se ukázalo být nejvýznamnějším rozhodnutím Gorbačovovy zahraniční politiky. Radikální krok přispěl o rok později k sérii politických převratů ve východní Evropě. Ztráta sovětské hegemonie nad východní Evropou tak účinně ukončila studenou válku. "S odstupem můžeme říci, že pád komunismu způsobila netradiční aliance křesťanů - tvořili ji katolický papež Jan Pavel II., presbyterián Ronald Reagan, metodistka Margaret Thatcherová a tajný křesťan Gorbačov," uzavírá italský deník.
