Geologie a biblická potopa
„Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne.“ Tato biblické slova vyprávějí příběh o celosvětové potopě, kterou se Hospodin rozhodl potrestat „zlost lidskou na zemi“. Co ale o potopě, o níž Starý zákon vypráví, vlastně víme? Může její existenci prokázat věda, například geologie?
Podle docenta Zdeňka Kukala, geologa a oceánografa, který se několik let zabýval geologickým výzkumem v oblastech starého biblického světa, je zřejmě oním zatopeným světem starověká Mezopotámie, oblast mezi dvěma řekami a asi i přilehlé oblasti Sýrie, Egypta až k Turecku a Iránu.
„Bible mluví o světové potopě, čili povodeň, můžeme říct, mohou být mořské, nebo říční. Když si představíme biblickou část světa, tak spíš říční. Když se hledali stopy katastrof popsaných v Bibli ve 20. letech, tak Angličan Wooley objevil v sumerském URU vrstvu jílovitého písku, která té světové měla odpovídat. Bylo to za starého Sumeru, 3. tisíciletí před Kristem a tamní civilizace si představovala, že oni jsou celý svět, který voda Eufratu a Tigridu zaplavila.“
Popis světové potopy v Bibli není jediný, první stopy nacházíme už v legendě o Gilgamešovi, z historie URU a celého Sumeru, od nichž se zřejmě šířily zkazky egyptské, iránské a mnohé další. Jde o tradici, protože říční potopa je nejčastější a jako taková jedna z nejtragičtějších přírodních katastrof.
„Když se zkoumala stratigrafie, tzn. jak vrstvy leží nad sebou, tak se zjistilo, že nejstarší vrstvy jsou artefakty, pak najednou nic, vrstva písku, kde nebylo nic, až zase nad ní další, daleko mladší vrstvy uloženiny, kdy zase byly archeologické zbytky, no to se řeklo: á.. to bylo přerušené obrovskou říční povodní.“
Další výzkumy v 60. a 70. letech 20. století ukázaly, že ta vrstva je spíš původu vzdušného – písek a prach nanesený větrem.
„Ale víme, že těch povodní tam byly desítky, ne-li stovky, po jarních deštích, pozdější povodně, kdy roztávaly ledy a sněhy v tureckých a horských horách. Zažil jsem tam obrovskou povodeň v 60. letech, kdy bylo zaplaveno dobrých 20, 30 tisíc čtverečních kilometrů pouště, oáz a okolních terénů.“
Světová povodeň tak vlastně nastala v každé civilizaci, kterou záplava ohrožovala, ať už jde o Sumery, Babylóňany či Asyřany a v jistém smyslu o kteroukoli komunitu, kterou tato živelné pohroma postihne.
Geologie a biblická potopa
