Genocida, holokaust a šoa
Minulý měsíc, přesně 12. ledna, uplynulo 60 let od přijetí Mezinárodní úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia. Tomuto tématu věnujeme náš první příspěvek.
Pojem genocida, propojující řecké označení pro rasu a národ a latinské slovo pro zabíjení, označuje podle svého tvůrce, židovského právníka z Polska Rafaela Lemkina „zničení národa nebo etnické skupiny“. Genocidou přitom nebyla míněna jen okamžitá zkáza národa. Pro definici genocidy bylo především důležité, zda se jednalo o „koordinovaný plán různých akcí ke zničení podstatných základů života národních společenství s cílem tato společenství zničit“.
Za první genocidu 20. století bývá označována likvidace přibližně půldruhého miliónů Arménů v Turecku v letech 1915 – 1917. Pojem genocida je pak spjat především s vyhlazováním Židů, ale také Romů za druhé světové války. Bohužel, ani po jejím skončení akty genocidy neustaly. Došlo k nim v Kambodži, během války po rozpadu Jugoslávie, v Libérii, Súdánu či Rwandě.
Se zmíněnou genocidou Židů za druhé světové války jsou spjata další dvě souběžná označení. Těmito pojmy jsou holokaust a šoa. První z nich odkazuje k řečtině, v níž je jeho smyslem „úplné spálení“. Tato metafora pro plameny krematorií v blízkosti nacistických plynových komor však má v řečtině i doslovný význam: znamená „zápalnou oběť“ v biblickém slova smyslu. Jako takový „holokaust“ sugeruje oběť člověka Bohu – a tedy dává židovské válečné tragédii jakoby náboženský význam. Není proto divu, že v židovském prostředí se pro genocidu Židů za druhé světové války užívá namísto slova „holokaust“ stále více hebrejského „šoa“; významově mnohoznačného označení ve smyslu nepopsatelná katastrofa, pohroma, neštěstí.
Pojmy holokaust a šoa mají přitom zvláštní platnost a nejsou s označením genocida zaměnitelné. Zatímco platí, že holokaust byl genocidou, potom jen jedna genocida - právě ta protižidovská z období nacismu - byla holokaustem, šoa. Fakta o šoa totiž vytvářejí historicky tragicky jedinečný obraz vyhlazování jednoho národa. Je to název pro detailně naplánovaný likvidační proces, celospolečenskou mašinérii sloužící smrti. Holokaust měl svou přesnou technologii zahrnující identifikaci židovských obětí, jejich okradení, sociální a ekonomické ponížení, shromáždění na jednom místě, zabití. Jako takový holokaust označuje genocidu zvláštního druhu, a to nejen co do způsobu provedení, ale i motivace. Z hlediska vrahů si totiž příští oběti zasloužily smrt jen proto, že se narodily. A jejich potomci byli dokonce k smrti odsouzeni ještě dříve, než byli počati.
Připomínáme-li si dnes 60 let od přijetí Mezinárodní úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia, sluší se i toto zmínit. Ve světě totiž není málo těch, kteří by chtěli dát na zločiny minulosti zapomenout.
