Gabriela Preissová
Česká dramatička a spisovatelka (23. března 1862–27. března 1946)
„Byla to divná škola, ta trojtřídka v Plaňanech. O soustavné vyučování se příliš nedbalo. Učitel bez zkoušek Eduard Pechold vyhrával s pomocníkem na muzikách a v zimě koledoval u rodičů dětí. Nejvíce se staral o práci na svém hospodářství. K ní si přibíral i školní mládež. Mnohdy zastupoval učitele jeho otec, který dětem vypravoval pohádky.“
Emancipovaná žena, jež témata svých děl našla na Moravském Slovácku. Průkopnice realismu v české próze i dramatu, jíž nesmrtelnost na světových scénách přineslo zhudebnění jejího díla Leošem Janáčkem.
Gabriela Preissová ve Čtenářském deníku:
Gazdina roba (MP3)
Narodila se jako Gabriela Sekerová 23. března 1862 v Kutné Hoře. Záhy přišla o otce a matka se následně dvakrát provdala. Dva roky bydlela u matčiny sestry v Praze, kde chodila na smíchovskou dívčí školu a byla uvedena do okruhu pražských literátů. Rok strávila u matčina bratra v Hodoníně, aby se naučila německy.
V roce 1880 se provdala za úředníka v hodonínském cukrovaru J. N. Preisse. Rodina na Moravě (v roce 1890 se přestěhovali do Oslavan) žila čilým kulturním životem, podnikla cesty do Ruska a do Haliče. Vedle Slovácka byl pro Preissovou inspirativní i pobyt ve slovinských Korutanech (1891–1892).
V roce 1898 se rodina přestěhovala do Prahy, kde žila uprostřed uměleckého ruchu. Se svým druhým mužem plukovníkem A. Halbaerthem po roce 1908 přesídlila do Puly na Istrii. Během první světové války pomáhala ruským zajatcům v Milovicích, kde byl její muž velitelem, a byla proto obžalována z velezrady.
Po válce žili v Praze, v létě v Chlumu u Třeboně a na Bledu. Kvůli manželovu původu se roku 1938 automaticky stala německou občankou, což jí po roce 1945 přineslo problémy. Zemřela 27. března 1946.
První povídku otiskla ve svých čtrnácti letech. Nejvýznamnější díla napsala v 90. letech a inspirovala se v nich – pod vlivem J. Herbena – životem na Moravském Slovácku.
Nejčastějším námětem jejích děl je láska a společenské překážky a předsudky. V centru jejího zájmu stojí žena a její životní role ve společnosti. Je tomu tak v povídkách shrnutých do Obrázků ze Slovácka (1–3, 1886–1889) i ve vrcholných dílech českého realistického dramatu – ve hrách Gazdina roba (1890) a Její pastorkyňa (1891).
Obě hry psala ve stylizovaném moravskoslovenském dialektu, obě zachycují ženskou hrdinku plnou vášně, nerozpakující se jít za svou láskou bez ohledu na následky. V Gazdině robě mladá žena opouští nešťastné manželství a kvůli slabošství svého milence volí smrt. V Její pastorkynispolečenská tabu přinutí kostelničku a její schovanku Jenůfu skrývat její nemanželské dítě, jež stojí v cestě vztahu své matky, a proto jej kostelnička zabije.
Preissové pohled na Moravské Slovácko prolomil soudobou idylizaci venkova a soudobá kritika obvinila Preissovou z naturalismu i z nemravnosti. Světovou proslulost však oběma dramatům přineslo jejich zhudebnění. Podle Gazdiny roby složil operu pod názvem Eva J. B. Foerster. Zkrácené drama Její pastorkyňa se stalo libretem opery Leoše Janáčka.
Gabriela Preissová v iRadiu
Kliknutím zobrazíte pořady, které jsme odvysílali o Gabriele Preissové
