Film Letopisy Narnie - Princ Kaspian a jeho symbolika

22. červen 2008

Do českých kin přichází druhý díl Letopisů Narnie s názvem Princ Kaspian. Na pražskou premiéru přijely herecké hvězdy pohádkového příběhu. Zatímco filmoví kritici si všímají příběhu, použitých triků a podobně, nás zajímalo duchovní poselství ukryté v tomto pozoruhodném díle C. S. Lewise. Ptali jsme se religionisty Pavla Hoška.

C. S. Lewis může být označen za apoštola fantazie. Tento nenápadný profesor literatury z Oxfordu nebyl šťastný z toho, jak se v jeho době hovořilo o duchovních věcech, o spiritualitě, o víře, protože měl pocit, že je to příliš rozumové a příliš abstraktní, tak se takovým až hlubinným mystickým ponorem vypravil na pole krásné literatury a pokusil se svoji vlastní spirituální zkušenost nějakým způsobem vyjádřit prostřednictvím literárního vyprávění. Takže Letopisy Narnie, jejichž druhý díl je právě prezentován ve své filmové podobě, stejně tak jako Kosmická trilogie a některé jeho další spisy, jsou jakousi Lewisovou velmi zvláštní, poutavou a strhující artikulací jeho vlastní duchovní zkušenosti.

Mohli bychom si ukázat na konkrétních případech, s jakými náboženskými symboly se v Narnii setkáváme a jakou duchovní zkušenost to vyjadřuje?

C. S. Lewis svým čtenářům, kteří se ho ptali na význam jednotlivých symbolů, většinou odpovídal s úsměvem, že není možné úplně jednoznačně přiřadit, co znamená kterou duchovní skutečnost. Všichni nějak tuší, že Aslan je symbolem Krista, že Narnie jako země je symbolem Božího království, nebo jakéhosi jiného, zvláštního světa podle Božího řádu a že ty děti, ti čtyři hlavní hrdinové, symbolizují vlastně jakousi individuální pouť a duchovní cestu životem jednotlivých lidí. Nicméně Lewis literárně ztvárnil natolik košatý a bohatý příběh, že každý z těchto kmenových symbolů má tolik různých plošek, rovin a rozměrů, že by se to takto jednoznačně vlastně ani nemělo překládat, protože se člověk připraví o to dobrodružství objevování jednotlivých duchovních významů Narnie, což je možné jenom tehdy, když přijmeme pozvání do Narnie samotné.

To znamená, že C. S. Lewis nabízí čtenáři vlastně určitou formu prožitku něčeho, čemu nechce dát konkrétní nadpis?

Přesně tak. C. S. Lewis si je vědom toho, že lidé v současné Evropě jsou alergičtí, nebo přinejmenším opatrní na kostelní, církevní způsob vypovídání o víře, a on sám říká svým čtenářům, kteří se ho ptají na význam Letopisů Narnie, že je až překvapivé, jak prostřednictvím příběhu o Narnii lidé mohou jakoby zástupně zakusit barvy, tvary, chutě a vůně, nechat se vtáhnout do příběhu a zevnitř se jakoby namočit do určité duchovní zkušenosti, která by možná zůstala úplně uzavřená a zakletá, pokud by se jim jí pokoušel zvěstovat nějaký farář tím obvyklým církevním nebo teologickým projevem.