Existuje rozdíl mezi mužem a ženou?
Je to divná situace – muž a žena se dnes vlastně nemusí ani potkat, a přesto se můžou stát rodiči stejného dítěte, zařídí to za ně asistovaná reprodukce. Potřebujeme vůbec ještě klasickou rodinu?
Téměř každé druhé manželství se u nás rozvádí. Neúplná rodina je vlastně normální. Důsledkem je, že řada matek plní i roli otce. A naopak otcové běžně bývají na mateřské.
Tradiční hranice mezi mužem a ženou se stírají. Co je vlastně ještě odlišuje? A jsou heterosexuální rodiče opravdu tak důležití pro vývoj dítěte?
Zní to možná bláznivě, ale odborníci se dnes vážně přou, jaký je mezi mužem a ženou rozdíl. Tedy kromě toho, že dítě se rodí z těla ženy. Manželská dvojice rodinných terapeutů Ludmila Trapková a Vladislav Chvála o tom právě vydávají knihu rozhovorů.
„My jsme si všimli, že podstatný rozdíl mezi mužem a ženou je v používání jazyka. A výzkumy mozku to právě potvrzují. Lidský mozek je nesmírně plastický a způsob, jak zacházíme se světem, jak mluvíme a jak se v něm pohybujeme, tak ten uspořádává dokonce i strukturu našeho mozku. Takže ten rozdíl mezi mužským a ženským mozkem je nesporný.“
Otázku, jestli rozdíl mezi mužem a ženou vzniká vrozeně, nebo spíš až kulturně, nepovažuje Vladislav Chvála za stěžejní.
„Ale důležité je, aby zůstal zachován. A pro koho je to důležité? Pro dítě je to důležité. Dítě potřebuje, aby mělo vedle sebe jak osobu, která používá pečující jazyk, totiž matku, tak někoho, kdo se vymezuje, kdo není tak citlivý a kdo vytváří nároky. A to bývá zpravidla otec, kdo používá ten jazyk jinak.“
Podobně to vnímá i Ludmila Trapková.
„Máme častou zkušenost, že každý dítě si chodí k mamince pro něco jiného než k otci. K mamince si chodí spíš pro to utěšení a k otci si chodí pro tu lákavost, protože otec bývá zábavnější a taky trénuje to dítě k určitému výkonu, což zdravé dítě vyhledává.“
I když mají oba rodinní terapeuti mnohaletou praktickou zkušenost, bývají, jak sami podotýkají, kritizováni lidmi, kteří potřebují přesné vědecké argumenty. Výzkum toho, jak přítomnost obou rodičů nebo naopak neúplnost rodiny působí na vývoj dítěte, je ale zatím v počátcích.
„My to můžeme doložit úplně spolehlivě jenom na myším modelu. Gloria Mack v Calgari uveřejnila v loňském roce výzkum a ukázalo se, že utváření neuronů v mozku mají jednoznačně lepší ty myšky, o které se starají dva rodiče. Samozřejmě, můžeme namítnout, že to může u lidí být jinak, protože lidi žijí v kulturním prostředí, které na to má vliv. Ale existují práce, které říkají, že tento rozdíl je důležitý proto, aby se mohla vytvářet normální dospělá heterosexualita. Protože právě heterosexualita vzniká na základně vzrušení z odlišeného, co nejsem já.“
Podle rodinných terapeutů Ludmily Trapkové a Vladislava Chvály tyto práce naznačují, co stvrzuje praxe. Totiž že dítě potřebuje vyrůstat mezi ženou a mužem, protože jinak musí překonávat řadu překážek, které mu spotřebovávají energii do dalšího života.
„My si myslíme, že podobně jako v elektřině musí být plus a mínus pól, aby vůbec ta elektřina proudila, tak ten život taky proudí mezi tím ženským a mužským pólem a v rodině mezi mateřským a otcovským.“
Jejich kniha Žena a muž v rodině právě vychází formou rozhovorů.
