Evangelium podle Matouše
Slovo evangelium pochází z řeckého slova „euangelion“ a znamená „radostná zvěst“. Nový zákon obsahuje čtyři knihy s názvem evangelium, ve kterých se vypráví "radostná zvěst" o životě a učení Ježíše, o Jeho smrti a zmrtvýchvstání, které bylo nutné k spasení lidstva.
Ze čtyř evangelií Nového zákona se tři označují jako synoptická (tj. souhledná) - jsou si totiž blízká obsahem, rozvrhem podávané látky i slovními formulacemi. Mezi synoptická evangelia patří evangelium podle Matouše, Marka a Lukáše. Badatelé většinou předpokládají, že příčinou této shody je závislost Matoušova a Lukášova evangelia na evangeliu podle Marka. Rovněž se usuzuje, že Matouš a Lukáš užívali i další společnou tradici, která obsahovala především Ježíšovy výroky (pramen Q).
Matoušovo evangelium bylo sepsáno v prostředí křesťanů židovského původu, jimž bylo také především určeno. K jeho vzniku došlo patrně v Sýrii, nebo někde v Palestině mimo Jeruzalém v době po válce židovské, nejspíš v osmdesátých letech. Tradice ztotožňuje autora evangelia s Ježíšovým učedníkem jmenovaným v Mt 10, 3. Uvádí se, že autor napsal evangelium hebrejsky (aramejsky), ale rozbor řeckého textu evangelia ukazuje, že se nejedná o překlad.
Hlavním atributem a symbolem evangelisty Matouše je člověk (nebo anděl) , protože své evangelium začíná lidským rodokmenem Ježíše Krista. Atributy všech čtyř evangelistů byly vytvořeny na základě verše ze Zj 4, 7.