Etienne Michelin na návštěvě v České republice

Etienne Michelin i jeho sestra Miriam jsou členy sekulárního institutu Notre Dame de Vie. Tento týden u nás přednášeli laikům i kněžím o tom, jak žít s Bohem v dnešním světě. On sám je teologem a na otázku, která každého napadne jako první - tedy proč se nezapojil do světoznámé rodinné firmy a místo toho se rozhodl pro kněžství - odpovídá s humorem. "Když jsem byl v armádě, pozval mě velitel do kanceláře a položil mi stejnou otázku jako vy. Ale prosím vás, Mišelíne, jak je to možné, normálně by vás měl zajímat byznys, peníze, průmysl a vy jste se stal seminaristou? Začal jsem tím, že jsem mu odpověděl: milovat průmysl a peníze, to není vůbec totéž. Mít rád průmysl, znamená mít rád lidi, kteří pracují s hmotou, něco vyrábí, aby to sloužilo. Mít rád peníze, to znamená mít rád moc, aby mohl člověk drtit ostatní, a to není totéž. Moje odpověď se mu vůbec nelíbila. Řekl jsme mu: Kapitáne, pro vás být vojákem, je to povolání? Odpověděl ano. Řekl jsem pro mě je to totéž, ovšem je to povolání, o kterém jsem dlouho přemýšlel."

Jedním z témat, o kterých se na setkáních v Praze mluvilo, byla otázka přítomnosti Boha v dnešním sekulárním světě. Jak můžeme tuto přítomnost vnímat? Poselství Etienna Michelina je jednoduché. Tím, že člověk žije s Bohem, vnáší ho do světa. Tam, kde vidíme přátelství, spolupráci, lásku, odpuštění, kde se člověk otvírá druhému, tam můžeme vnímat přítomnost Boží. Čtyřiapadesátiletý teolog se už 25 let zabývá Druhý Vatikánským koncilem. "Zjišťuji, že koncil může hodně pomoci dnešní společnosti objevit své základy a pochopit, jak lépe spojit společenský, pracovní a kulturní život. Každý z nás je jedinečná osoba a jsme na svém místě nenahraditelní, jsme společenské bytosti a máme tady nějaký konkrétní úkol, za který jsme zodpovědní. A to je základ mezilidských vztahů i spravedlivé společnosti. Když potlačíme jedinečnost, dospíváme k totalitě. Když potlačíme společenskou dimenzi, dospíváme k individualismu. A když potlačíme rovinu zodpovědnosti jsme stále manipulování a stáváme se obětmi náhody."

Nedůvěra Čechů v tradiční církve je něco, co patří k charakteristickým rysům české spirituality. Etienne Michelin má ve francouzském rádiu RCF pravidelné diskusní pořady s posluchači, kde se snaží zprostředkovat křesťanské hodnoty i těm, kteří nejsou sympatizanty tradičních církví. Nabízí přitom jednoznačný postoj. "Dějiny křesťanství v Čechách a na Moravě jsou velmi bolestné a velmi složité. Otázkou ale není, zda katolická nebo protestantská církev může někoho oslovit. Otázka je mnohem radikálnější. Ano nebo ne - existuje hvězda Polárka, která ukazuje k severu nebo ne? Všímám si toho, že všichni jsme součástí jednoho lidství a hledáme pro něj smysl. Můžeme nechat stranou nálepky věřící, nevěřící a společně hledat - vést dialog, hledat význam utrpení a společně se zamýšlet nad touhou po životě. A možná objevíme schopnost, sílu důvěřovat si a vzájemně si odpustit. Když budeme hledat zdroj odpuštění zjistíme, že to je nejlepší jméno pro Boha."

Podle Etiena Michellina proto není důležité, v jaké jsme profesi. Důležité je, co ve svém životě hledáme.