Emil Hácha: Odhodlal jsem se v hodině dvanácté
15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Armáda, svázaná rozhodnutím politiků, se nemohla postavit na ozbrojený odpor. Několik hodin před touto událostí musel prezident Emil Hácha učinit zásadní rozhodnutí.
Minula půlnoc na 15. březen 1939. Po jedné hodině v noci vstupuje prezident Emil Hácha do budovy kancléřství v Berlíně a netuší, co ho čeká. Je uveden do velkého sálu, kde stojí nacističtí prominenti v čele s Hitlerem. Ten věcně oznamuje, že německé oddíly se daly na pochod k českým hranicím. Hácha má podepsat poníženou žádost o ochranu Čech a Moravy vojsky třetí říše.
Šestašedesátiletý prezident se hroutí a je povolán lékař. Když je ošetřen, československá delegace je pozvána k podpisu připravené deklarace. V tu chvíli se Goering přitočí k Háchovi a řekne mu: "Bylo by mi nesmírně líto, kdybych musel zničit tak krásné město jako je Praha. Ale musel bych to udělat. Moje letectvo je schopno vykonat stoprocentní práci.“ Pár chvil poté Hácha podepisuje prohlášení, že vůdce bere český národ pod ochranu Říše.
Německé vojsko překročilo české hranice jen o pár hodin později.
Prezidenta Háchu čeká další těžký úkol: oficiální vystoupení v rozhlase. Stane se tak o tři dny později, když už se z Česko-Slovenska stal Protektorát Čechy a Morava. Německá armáda v té době obsadila všechny významné instituce – včetně budovy rozhlasu.
V den příchodu nacistů do rozhlasu vyškrtal cenzor v černé uniformě a s haknkrajcem na rukávě z textů připravených k vysílání všechna slova o statečnosti a naději s poučením:
„Český národ si musí uvědomit, v jaké je situaci, a na tom se nedá nic měnit!‘
19. března 1939 přistupuje prezident Hácha k mikrofonu a začíná svůj rozhlasový projev.