Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka

18. duben 2023

Humoristická povídka z roku 1922 o nepřemožitelném fotbalovém mužstvu, které ze svých synů postavil chudý český chalupník. Dnes již klasické dílo oslavující sportovní hru jako nejlepší přípravu mladého člověka pro život. Eduard Bass ve své fotbalové pohádce pro dospělé ukazuje, jak tvrdá tréninková dřina, týmová soudržnost a dobrá strategie může dovést na vrchol i hrstku obyčejných kluků ze zapadlé vsi. 

Četbu připravila: Renata Venclová
Režie: Jiří Seydler
Účinkuje: Josef Pejchal
Produkce: Tereza Mičiaková a Blanka Tůnová
Natočeno: 2023

Klapzubáci z Dolních Bukviček, kteří jsou na začátku všem pro smích, se stanou mistry fotbalové hry nejprve v Čechách, pak v Evropě, aby si nakonec v Austrálii podmanili celý svět.

Eduard Bass

Eduard Bass (1888–1946), vlastním jménem Eduard Schmidt. Svůj umělecký pseudonym si vymyslel pro vystupování v kabaretu. Jako herec a zpěvák působil i v proslulém pražském kabaretu Červená sedma, kde se později stal ředitelem, vedl také kabaret Rokoko. O svých zkušenostech napsal knížku Jak se dělá kabaret (1917).

Po skončení první světové války pracoval Bass jako novinář a přitom byl také literárně činný. Tehdy vznikly jeho knihy Případ čísla 128 a jiné historky (1921), Klapzubova jedenáctka (1922), Potulky pražského reportéra (1929), To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (1939). Přes dvacet let byl neodmyslitelně spojen s redakcí Lidových novin, které v letech 1933-38 vedl jako šéfredaktor. Prošel všemi rubrikami, psal fejetony, soudničky, reportáže i divadelní kritiky. Svá dvě nejvýznamnější prozaická díla napsal během druhé světové války: Cirkus Humberto (1941), Lidé z maringotek (1942).

Po skončení války se znovu stal šéfredaktorem Lidových novin, pro nemoc však z redakce brzy odešel. Zemřel 2. října 1946.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.