Dvě zmizelá vajíčka - situace je vážná!

c2f2aba572c974a5a9a41c3d6bcfc9db.png

Po dni stráveném mimo Prahu jsem dnes dával do souvislostí všechny údaje a snažil se pochopit, co se nejpravděpodobněji stalo. Myslím, že s klidem mohu vyloučit cizí vliv, buď člověka nebo kuny skalní, ale i nešťastnou náhodu (přilepení k tělu, vyhození z budky atd.), která by potkala dvě vejce najednou. K jejich zmizení došlo mezi 22:05 a 6 hodinou ranní v úterý. Pokud vejce praskla, samice je mohla sníst, ale z prohlédnutých videosekvencí to není zřejmé.

Nejpravděpodobnější je asi to, že vejce z letošní snůšky mají výjimečně tenkou skořápku a převalováním v hnízdě ji ptáci zbrousili nad únosnou míru.. To není neobvyklé. Chovatelé se s tím setkávají a obvykle to přičítají neúplné skladbě potravy v zajetí. Ztenčení skořápky bylo i průvodním jevem globálního vymizení sokolů před čtyřmi desetiletími. Rozbory ukázaly, že tito dravci měli v Anglii v 60. letech vlivem DDT skořápky v průměru o 15 - 20% tenčí. Vajíčka praskala ještě před koncem inkubace.

To však neznamená, že naše sokolí samička má v sobě zvýšenou úroveň škodlivých polychlorovaných bifenylů (případně jiného typu chlorovaných uhlovodíků). Příčin může být více. Vždyť i její první zahnízdění vloni, kdy byla dvouletá, neskončilo příliš úspěšně. Při kontrole budky v době, kdy bylo možné pochybovat, zda vůbec hnízdí, jsem objevil jediné mládě a dvě nevyklubaná vejce. Nechybělo mnoho a pár skončil bez potomků, což mívá, zvláště u mladých ptáků negativní důsledky. Pokud hnízdění skončí neúspěšně, ptáci nejsou utvrzeni ve svých instinktech a častěji mění svoje teritorium v dalším roce.

Letos, kdy jsme kamerou detailně informováni o průběhu hnízdění, máme možnost řešit včas obtíže, které se objevují. Situace naznačuje, že se asi nevyhneme rozsáhlejším manipulacím. Je možné si představit několik variant, jak páru pomoci. Důležité je udržet dostatečně dlouhou inkubaci vajec nebo jejich napodobenin, tak aby mohl nastoupit další instinkt péče o mláďata. Ta je možné získat z umělých odchovů. Podobné zásahy jsou běžné u všech sokolích hnízd, pokud je závada zjištěna včas. Odchováním mláďat se stabilizuje pár, upevňuje jeho vazba na lokalitu a v neposlední řadě podporuje populace o další jedince velmi přirozeným způsobem vypuštěné.

Je ohrožena inkubace, a tím i následné fáze péče o mláďata. Pokud by vajíčka zmizela, ztratí ptáci během několika hodin hnízdní instinkt. Teprve na dostatečně dlouhou inkubaci (alespoň jednoho vajíčka cca 20 dní) může navázat přechod na instinktivní chování související s péčí o malá mláďata (neagresivita, zahřívání, krmení).

Jestliže dvě vajíčka praskla již po 7 dnech inkubace (počítáme-li její začátek od snesení třetího vejce), musí být skořápka velice tenká i u zbylých dvou. Tato vejce by v žádném případě nevydržela celou 28-denní inkubaci, zvláště i proto, že v poslední fázi ze skořápky čerpá zárodek vápník ke stavbě své vlastní kostry. Na obrus skořápek má vliv jednak materiál hnízdní kotlinky, ale i aktivita při obracení vajec. Sokoli si vyhlubují kotlinku v materiálu, který je náhodně přítomen na skalní římse či ve skalní dutině. Někdy je podkladem pouze holá skála, neboť si do hnízda zásadně žádnou výstelku nenosí. Pokud je místo používáno k hnízdění opakovaně, dno je vystláno zbytky kořisti a rozpadlými vývržky. V budce byly použity oblé valounky říčního štěrku v kombinaci s pilinami a hoblinami. To vše leží na hobrové desce. V současnosti se v budce začínají hromadit vývržky samice. Sokolí vejce jsou za normálních okolností poměrně tmavá, hustě hnědorezavě skvrnitá. I když kamera neukazuje příliš reálně barvy vlivem nepřímého kombinovaného osvětlení, zdá se z monitoru, že jsou vejce v poslední době světlejší.

Možný postup, který by udržel hnízdění:

Kontrola vajec k posouzení stavu skořápky, jejich prosvícení a zjištění, zda jsou oplozená. Přiložit alespoň jednu sádrovou napodobeninu vejce pro případ, že zaniknou i vejce zbývající. Pokud by vejce nebyla oplozená, přiložit 2 sádrové napodobeniny.

Pokud jsou vejce oplozená a mají výrazně tenkou skořápkou, umístit je po 14 dnech přirozené inkubace (tj. k 9.4.) do inkubátoru v některé odchovně. Náhradou umístit sádrové napodobeniny.

Zjistit v odchovnách sokolů stáří nejstarších mláďat a zajistit odkoupení 2 kusů.

Projednat postup a financování s AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod.

Po inkubaci 28 - 30 dní přiložit jedno mládě chráněné klíckou. Po ověření reakce přiložit druhé mládě. Problémem může být, že jde o velmi časné hnízdění. Není vyloučeno, že žádná odchovna nebude mít tak vzrostlá mláďata. Podle chování hnízdícího páru je možné prodloužit fiktivní inkubaci na 35 - 37 dní za účelem získání vhodného mláděte.