Dva ledové světy
Arktida a Antarktida jsou pro většinu z nás území věčného sněhu a ledu. Klima i příroda se zdají podobné – vymezené extrémními podmínkami. Ale vědci, kteří v těchto polárních územích bádají, rozdíly zaznamenali.
Za hranici Arktidy na kontinentech se považuje běh měsíční izotermy 10oC nejteplejšího měsíce. To je současně severní hranice lesa, dál k severu končí tajga a začíná tundra a rozprostírá se Arktida jako taková. Pokud jde o ten druhý vrchlík Země, Antarktidu, tam je vymezení jednoznačnější, jednodušší, nicméně jeho hranice je na okraji Jižního oceánu, na linii, které se říká zóna antarktické konvergence, myslí se tím konvergence studené vody, která proudí z Antarktidy směrem k rovníku a na té linii se sráží s teplejší vodou, která proudí od rovníku zase směrem k Antarktidě.
Ale Antarktida je světadíl, takže to je vlastně ohraničená pevnina.
Antarktida je světadíl, nicméně její okraj je takzvaná maritimní Antarktida, jedné její části se říká Subantarktida a tato území se také k této oblasti počítají, jak klimaticky, tak biologicky atd.
Hovoříme tedy o chladných polárních územích. Jaké je tam po většinu roku klima?
To opět není jednoznačné, protože bráno pouze teplotně, je Antarktida daleko extrémnější, jsou tam daleko nižší teploty než v oblasti Arktidy, která je přece jenom pod větším vlivem oceánické vody, jež její území ohřívá. V každém případě oba ty vrchlíky můžeme považovat za nejstudenější území Země.
Můžete nám říci maximální a minimální teploty?
Pro Arktidu v zimě je to teplota mezi -50 až -60oC, v létě jsou teploty blízké nule i třeba trochu nad nulou, a to bez rozdílu, zda jde o vnitřní nebo okrajovou Arktidu. U Antarktidy je teplotní rekord blízký -90oC v kontinentální části. Okraje jsou v zimě významně teplejší, naměříme tam kolem -30 až -40oC. V létě i tady může být kolem nuly či lehce nad nulou, což umožňuje život.
Může na Antarktidě docházet i k takovému tkání, že se odhalí země?
Asi ze 2,5-3% je území Antarktidy bez ledu. Jsou to tzv. antarktické oázy. Pochopitelně, že objem ledu se velmi pomalu mění, je to obrovská hmota, počítá se řádově na miliony krychlových kilometrů zmrzlé vody. To je hmota, která je velmi těžko napadnutelná klimatickými změnami a má velkou klimatickou setrvačnost.
Ubývá? Dá se to nějak měřit?
Dá se to měřit, neubývá. Ubývá v Arktidě, tam ubývá razantně mořského zámrzu už řadu let po sobě. I když zase tu nejsou dobře známy příčiny tohoto fenoménu. Nejde dost dobře odhadnout, jak dlouho to bude trvat, ale ten proces běží.
Vzhledem k vyšším teplotám tam asi existuje tam život.
Určitě, alespoň v těch nejjednodušších formách existuje třeba i v centrálních částech Antarktidy, kde se mohou vyskytovat bakterie, sinice, třeba jen na malých skalnatých vrcholcích hor, které vyčnívají z ledové hmoty. Pochopitelně, jak postupujeme blíž okraji, život druhově i co do kvantity organismů narůstá, takže samotná periferie kontinentu je na život bohatá.
Antarktida má jednu charakteristickou vlastnost - nežije tam ani jeden čistě suchozemský savec. Narozdíl od Arktidy, kde přece jenom existují sobi, lední medvědi, polární lišky nebo vlci. V Antarktidě tato fauna chybí.
Rostlinstvo je tam většinou jen v mikroformách?
Je a není. Když vezmete Arktidu, tam se nachází plošně velmi rozsáhlý a velice typický ekosystém tundry. Což je záležitost, která je naprosto ojedinělá. Mimo arktickou tundru se vyskytuje ještě ostrůvkovitě v menších zeměpisných šířkách velehorská tundra, třeba i u nás v Krkonoších. Je to specifický systém života organismů, převládá tu vegetace umožňující existenci některých polárních savců a ptáků. Je tam tedy života podstatně víc než v Antarktidě, jak plošně, tak co do druhového zastoupení i co do kvanta žijících rostlin a živočichů. V Antarktidě jsou to spíš ostrůvkovité výskyty, které mohou být ale druhově nebo kvantem zastoupených organismů relativně bohaté. Ale v každém případě, pokud jde třeba o cévnaté rostliny, ty jsou v Antarktidě pouze dvě. Jednou je silenkovitá kytička Colobanthus quitensis, malá, velmi nenápadná, druhá je tráva metlice antarktická (Deschampsia antarctica). Oproti tomu v Arktidě je cévnatých rostlin je kolem 180-200 druhů, to je zásadní rozdíl.
Obě tato polární území obklopuje moře, hraje pro ně tedy asi velkou roli.
Arktida a Antarktida jsou vlastně co do rozložení pevniny a moře negativem a pozitivem téhož. Jinými slovy, v Arktidě je centrální mořský bazén, který je obklopen pevninami, v Antarktidě je centrální pevnina obklopená mořem. V každém případě má to moře řadu specifických oceánografických vlastností, které bychom mohli velice dlouho popisovat. Každopádně v obou těchto oblastech světového oceánu se vyskytuje překvapivě hodně života. Přinejmenším tolik, aby na konci tamního potravinového řetězce mohly být tak velké organismy jako jsou ploutvonožci, velryby apod. Zvlášť v Antarktidě je život v moři, co se týká rostlin i živočichů, mimořádně bohatý. Je to také oblast, kde se intenzivně loví korýši, sépie, olihně apod., zkrátka probíhá tam velice intenzivní ekonomický rybolov.
Ale tato moře nejsou zdaleka tak znečištěná jako jiné části oceánů a moří.
To v každém případě, ale taky to vyplývá z toho, že ve vodě je velmi vysoký obsah živin, tedy minerálních látek, na které se potom vážou mikroorganismy a potravní řetězec končí až u velkých mořských živočichů.
Poprosím vás na závěr, abyste shrnul rozdíly a shody obou polárních území.
Obě tato polární území, tedy jak severní Arktida, tak jižní Antarktida, jsou většinou laiky automaticky chápána jako území extrémně chladná, která se významně liší od všech ostatních klimatických pásem, jak oceánů, tak kontinentů. Ovšem každá z těchto oblastí má svoje velmi výrazná specifika a tudíž je v žádném případě nemůžeme ztotožňovat. Ani po stránce zalednění, ani po stránce geologického vývoje, ani po stránce klimatu a živé přírody.
