Dřeviny na skalkách
Dřeviny na skalky jsou spíše zvláštností, protože na skalkách většinou dřeviny nečekáme. Skalka je napodobenina kousku přírody, který turisté viděli někde na horách a kde obdivují krásně kvetoucí rostliny. Ale dřeviny - to je spíš les, houština, to ke skalce nepatří.
Často se stává, že zahrádkář vysazuje to, co mu zrovna přijde pod ruku. Třeba takový cypřišek měl zpočátku deset centimetrů a najednou nám může vyrůst do výšky 3-5 metrů. To znamená, že je nutno vysazovat uvážlivě - musíme si uvědomit, že dřeviny stíní a zakrývají plochu.
Na skalku vybíráme druhy, které rostou pomalu. Začneme u jehličnanů, lidé je mají nejraději, protože jsou celý rok zelené. S představou hor je spojena kosodřevina, ale pozor, i ta, pokud použijeme původní druh, dorůstá značných rozměrů - výšky 2-3 metry a šířky 3-4 metry. Proto používáme zakrslý kultivar. Také borovice má několik zakrslých kultivarů - např. Pinus silvestris saxatis. U vejmutovky, borovice z Ameriky, která má pět jehliček ve svazečku, je nejvhodnější Pinus strobus radiata. Zvláštností je borovice vyšlechtěná ve 30. letech v Průhonicích, kterou známe pod zlidovělým názvem Schmidtka. Tato malá kulovitá borovice je u zahrádkářů velmi oblíbená. Existuje také velká nabídka zakrslých smrků vhodných na skalky. Jedlí je méně, snad jen jedlovec, který pochází z Ameriky.
Na skalky se určitě hodí i jalovce, ze kterých ale musíme vybírat nižší typy. Při výšce jednoho metru je šířka kolem 15 cm. K jalovcům patří i celá řada plazivých druhů, které také rostou u nás v horách, např. v Krkonoších nebo na vrcholcích Hrubého Jeseníku.
Další zajímavostí jsou cypřišky. Existuje jich celá řada a vzhledem se podobají jalovcům. Do skalek je vybíráme pečlivě.