Datel černý (VIDEO)
Zvučné, melodické a daleko slyšitelné volání datla černého můžeme slyšet nejen v Boubínském pralese, ale i v pražské Stromovce či Královské oboře. Právě výrazné hlasové projevy nás na přítomnost datla černého v lese nejspíše upozorní. Je to totiž pták velice plachý a opatrný. Najdeme ho všude tam, kde se nalézají alespoň trochu větší komplexy lesů, pokud možno se zastoupením starších lesních porostů, ve kterých hnízdí.
Hlasové projevy datla černého jsou velice pestré. Nápadný je hlas, kterým se datli černí ozývají po celý rok a který vydávají při odletu z kmene stromů. Tento hlas můžeme přepsat jako hlasité kri-kri-kri-kri.
V době hnízdění se datli černí projevují hlasitým bubnováním na rezonující větve a kmeny stromů. Poslechněme si toto bubnování, které je poměrně dlouhé, silné, ale pomalejší než u strakapoudů.
Bubnování datlů nemá nic společného s vytesáváním hnízdní dutiny, jak by se někdo mohl domnívat. Vytesávání dutiny je mnohem náročnější práce, při které pomáhá samci i samice. Vždyť dutina bývá kolem 50 cm hluboká a má až 20 cm v průměru. A práce na ní může trvat až měsíc.
Bubnování je hlas, vlastně mechanicky produkovaný zvuk, který je součástí toku a obhajování hnízdního okrsku. V blízkosti dutiny se odbývá také tok datlího páru. Při něm se datli dosti často prohánějí po kmeni stromů a vydávají zvláštní mňoukavé zvuky. Na nahrávce uslyšíme nejprve volání samce a potom ono zvláštní mňoukání. V popředí se nám do mikrofonu neodbytně dobývá jednotvárný hlas budníčka menšího.
Základní údaje
Datel černý (Dryocopus martius) je náš největší šplhavec, téměř velikosti vrány. Černě zbarvený; sameček má temeno celé červené, samice má pouze malou červenou plošku v týle. Žije ve smíšených a jehličnatých lesích. Živí se převážně ve dřevě žijícím hmyzem a mravenci, které silným zobákem dobývá z kmenů a pařezů. Hnízdní dutiny vytesává nejčastěji v buku ve výši 5 až 15 metrů. Samička snáší v dubnu či na začátku května 3 až 5 vajíček, při jejichž zahřívání - stejně jako při pozdější péči o mláďata - se střídají oba rodiče. Stálý pták.
Ptáci komunikují akustickými a optickými signály. Mezi optické signály patří nejrůznější postoje, držení těla, pohyby hlavy, křídel, nohou, ocasu, způsob chůze, běhu a letu a zdůrazňování určitých částí těla a nápadných barevných částí opeření. Akustickými signály jsou hlasové a zvukové projevy. Ty mohou být vydávány záměrně nebo prostě doprovázet jejich chování. Akustické signály jsou buď vydávány hlasovým ústrojím, nebo jsou generovány mechanicky. V hlasovém ústrojí vzniká zpěv a nejrůznější druhy volání. Stejný biologický význam však mohou mít zvukové signály mechanického původu, tak zvané instrumentální zvuky. Datlové jsou příkladem ptáků, kteří ke komunikaci používají oba dva druhy zvukových projevů. Samec i samice se ozývají různými druhy mňoukavých a nehlasných zvuků při šplhání po stromech a toku. Dále slyšíme hlasité jásavé volání za letu a pískání a volání při dosedu na kmen stromu. Mezi teritoriální signály patří instrumentální zvuky, což je hlasité pomalé bubnování. Pták tluče zobákem do dobře rezonujících suchých částí stromů. Bubnování bývá silné a daleko slyšitelné.
Pavel Pelz
Video: MOS, Adolf Goebel
