Daniel Raus: Srpen, růžový tank a další generace

20. srpen 2011

Jak budou asi brát 21. srpen generace těch, kdo tehdejší události znají jenom z vyprávění? Nejde totiž jen o tragické události, ke kterým došlo před mnoha lety. Jde o poučení současná a takříkajíc praktická.

Na brány české společnosti tluče nová generace. Zatím to visí ve vzduchu, ale zanedlouho obsadí klíčová místa. Je to jako v autě: z dětí, které seděly ještě nedávno na zadních sedadlech, se stanou ti, kdo pevně třímají volant. A výročí 21. srpna je dostatečným důvodem, abychom se ptali, co s ním další generace udělají.

Nakolik je bude zajímat událost, kterou zažili pouze jejich rodiče? Budou ji vnímat jako varování před mocí ideologie? Nebo nad ní mávnou rukou? Svět se přece tak neuvěřitelně změnil od chvíle, kdy naši zemi přepadli největší kamarádi z komunistického bloku. Naše tehdejší vlast, Československo, se dávno rozpadla. A zanikl i hlavní hegemon tehdejší gangsterské akce – Sovětský svaz. Paradoxně dnes už neexistuje agresor ani přepadený. Má tedy smysl starou historii vůbec připomínat?

Říkal se kdysi po Praze vtip o tanku číslo 23, který tady nechali Sověti na konci 2. světové války, v roce 1945. Byl z něj památník, toužili ho vidět pionýři s rudými šátky, protože se o něm ve škole učili, a protože byl zahalen hrdinskou aurou. Vtip se ovšem ptal, proč je tam akorát číslo 23? Odpověď zněla: protože to znamená „za 23 let se vrátíme“. Ono totiž 45 plus 23 je 68, což platilo i za komunismu, a právě v roce 1968 se sověti skutečně vrátili. Byla to menší lekce z počtů pro pionýry s rudými šátky.

Tank byl pak po mnoha letech (dnes už slavným umělcem) přemalován na růžovo, a byl z toho skandál, protože sovětům se to barevné pojetí pramálo líbilo. Nám se naopak zdálo, že umělec docela hezky propojil minulost s přítomností. Židé měli ve starozákonních dobách příkaz připomínat události, které zažili jejich předkové a prapředkové. Byla v tom velká moudrost, protože když se na něco zapomene, nejspíš se to časem zopakuje. Ponaučení roku 1968 je jednoduché: už nikdy žádná ideologie, ať má jakoukoliv barvu.

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Více z pořadu