Čtvrtě - národní přírodní rezervace
Mezi obcemi Mcely a Studce ve Středočeském kraji se nachází nenápadné místo jménem Čtvrtě. Jde o národní přírodní rezervaci, která byla zřízena v roce 1989 na území o rozloze 95 ha v nadmořské výšce od 220 do 270 m n. m. Celková plocha vyhlášeného pásma se však rozkládá na necelých 20 ha.
NPR zde byla vytvořena zejména kvůli přirozeným lesním společenstvím, která zahrnují kamejkové habrodřínové doubravy, doubravy s mochnou bílou (Potentila alba) a jasanovými prameništními olšinami s výskytem některých chráněných a ohrožených rostlinných druhů. Těmi jsou především bledule jarní (Leucojum vernum), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla) a další hajní rostliny.
Půdním základem jsou v horní části svahů kyselé a propustné pleistocénní štěrkopísky terasy řeky Jizery a v nižších částech svahů nepropustné křídové slínovce a vápnité jílovce. Mezi těmito dvěma vrstvami se nachází četná vodní prameniště.
Z hlediska podnebí leží území na rozhraní teplého suchého Polabí a vlhčí a chladnější Jabkenické plošiny. V údolích místních potoků i v okolí pramenišť se nachází vyvinutá vegetace jasano-olšových luhů s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa). Jižní a jihozápadní svahy jsou porostlé teplomilnými doubravami, v podrostu najdeme několik druhů vstavačovitých (například vstavač nachový, Orchis purpurea).
Čtvrtě jsou pravděpodobně jedinou českou lokalitou, kde se v současnosti nachází kruštík drobnolistý. Rozesety po rozlehlém území se vyskytují okrotice červená a bílá (Cephalathera rubra, C. damasonium), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) a vemeník dvoulistý (Platantera bifolia). Z historických záznamů víme, že zde byly běžné i další druhy orchidejí, ale již od 90. let nebyly na tomto místě potvrzeny. Na horní terase v severní části území jsou běžné acidofilní doubravy a na menší rozloze u Mcel se vyskytují dubohabřiny. Na území se nacházejí dva památné stromy: mohutný buk (Fagus sylvatica) a starý rozložitý dřín (Cornus mas).
Kromě vzácných rostlin zde pochopitelně žijí i drobní živočichové. Mezi ty méně běžné patří ještěrka obecná (Lacerta agilis) a na hranici NPR nedaleko vodní nádrže u Mcel skokan štíhlý (Rana dalmatina). Rovněž ptactvo zde má své zastoupení. Z významnějších druhů stojí za zmínku hnízdění krahujce obecného (Accipiter nisus), skřivana lesního (Lullula arborea), žluvy hajní (Oriolus oriolus) a krutihlava obecného (Jynx torquilla). Zmínit však lze i včelojeda lesního, sýčka obecného, datla černého a strakapouda prostředního. O zvukovou kulisu přírodní scenerie bude bohatě postaráno. Ačkoliv bližší a obsáhlejší průzkum lokality z hlediska výskytu měkkýšů nebyl prozatím proveden, přesto je zajímavý výskyt boreoalpinského druhu vrkoče Vertigo substriata.
Tak jako na mnoha podobných místech, i zde byly zaznamenány nálezy upozorňující na přítomnost člověka zhruba před 2000 lety. Lidé, kteří zde v dávných dobách žili, patřili k lužické kultuře. Objeveno bylo hradiště z mladší doby kamenné, které má zachovalé polokruhové valy. Z tohoto důvodu lze usuzovat na více méně nepřerušené osídlení. Ještě na počátku 20. století byly zdejší lesy obhospodařovány jako pařeziny. Není bez zajímavosti, že dnes zde chybí porosty starší 100 let. Z toho lze předpokládat, že došlo k plošné devastaci zdejších lesních kultur a jejich následné obnově. V mladších porostních skupinách, které vznikly těsně před vyhlášením rezervace, byla nahrazena původní lesní společenstva kulturami borovice lesní (Pinus sylvestris) a geograficky nepůvodních dřevin, modřínu opadavého (Larix decidua), ořešáku černého (Juglans nigra) aj.
Dopravní informace:
Nejlépe je zaparkovat v obci Mcely. Leží mezi Jabkenicemi, Louční a Rožďalovicemi.
Doporučení:
Jako možnou zastávku k občerstvení doporučuji blízkou Loučeň s možností prohlídky zámku a krásného parku. V Mcelích se nachází rovněž zámek, který byl postaven v roce 1698 Oktaviánem Valdštejnem.