Čtenářský deník Auditoria: reflexe rozpadu Sovětského svazu v knižní produkci

Pro komplexní seznámení s ruskými dějinami dvacátého století doporučujeme obsáhlé dvousvazkové vydání Dějin Ruska 20. století. Autorský kolektiv vedl historik a politolog A. B. Zubov. Druhý díl zahrnuje období od 2. světové války po rok 2007, tedy i období rozpadu SSSR. Podle nakladatelské anonce se „autoři v knize pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucími k vytvoření totalitního, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše“.

Druhé doplněné vydání knihy Východ s podtitulem Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989 se podrobně věnuje období perestrojky, zlomovým rokem 1989, ale i následnými událostmi let 1990 a 1991. Samotný text knihy je doplněn i rozsáhlými přílohami, tabulkami, přehledy, rejstříky. Knihu sepsala trojice historiků specializujících se na východní Evropu.

I reportážní kniha známého polského novináře Ryszarda Kapuścińského Impérium vyšla v češtině už ve druhém opraveném vydání. Autor čerpá ze svých cest po území Sovětského svazu během osmdesátých a devadesátých let.

Politolog a politik, člen reformního vedení KSČ a jeden z prvních signatářů Charty 77 Zdeněk Mlynář byl na Lomonosově univerzitě v Moskvě spolužákem Michaila Gorbačova. Ten podrobně popsal svůj záměr změnit sovětskou ekonomiku v knize z roku 1987 Přestavba a nové myšlení pro naši zemi a pro celý svět. S tehdejším generálním tajemníkem SSSR vedl na začátku devadesátých let Mlynář bilanční rozhovor, knižně vydaný pod názvem Reformátoři nebývají šťastní.

A na závěr sáhněme po beletrii. Námět k veskrze satirickému románu Neumírej před smrtí čerpal Jevgenij Jevtušenko právě z dobové atmosféry kolem pokusu o svržení Michaila Gorbačova v námi sledovaném roce 1991. Kniha je v zásadě autobiografií, ale i pokusem o politický thriller.