Co to znamená "vyslýchat zvěř"?
Vyslýchat zvěř - to je odborný a speciální myslivecký výraz a žádný milovník volně žijících živočichů se nemusí obávat, že myslivci vůči zvěři začínají užívat vyšetřovací metody orgánů činných v trestním řízení. Vyslýchat zvěř v myslivecké praxi znamená obecně zjišťování přítomnosti zvěře podle jejích hlasových projevů.
Většina volně žijících živočichů se jak v průběhu dne, ráno nebo večer, tak v průběhu roku, například v období rozmnožování, hlasově projevuje. Všichni známe ranní či večerní koncerty celého spektra druhů zpěvného ptactva v lesích, na polích a v zahradách. Stejně tak i většina druhů zvěře disponuje širokou základnou hlasových projevů, jejichž velice dobrá znalost by měla být jedním z hlavních předpokladů dobrého myslivce.
Hlasové projevy zvěře jsou pro každého myslivce otevřenou knihou, tak jako stopařství, ve které se učí číst prakticky celý život. Každý člověk si při pobytu v přírodě může sám vyzkoušet své schopnosti vyhodnocování odposlouchaných zvuků vydávaných volně žijícími živočichy. Stačí se jen brzy ráno či vpodvečer posadit v lese, zavřít oči a poslouchat. Jistě budeme překvapeni celou směsicí pípání, cvrlikání, štěbetání, vrkání a houkání, které při pobytu v přírodě považujeme za běžnou zvukovou kulisu vlastně bez schopnosti vnímat a rozpoznávat jednotlivé zvuky a jejich původce.
Opravdu řádný myslivec se však musí v celé této změti zvuků velice dobře orientovat a musí být schopen analyzovat nejen živočišný druh, který tento zvuk vydává, ale i jeho věk, pohlaví, případně i situaci, v jaké se nalézá, nebo jeho psychický stav. Typický příklad, který každý člověk zná, je lesní policie sojka, která na dálku oznamuje všem zvířátkům, že se v lese děje něco nepatřičného. Ale není to jen sojka, můžeme slyšet, jak daňci v říji chraplavě rochají, srnec při vyrušení beká, divoká prasata funí a chrochtají, kňour pak zbraněmi klektá, zajíc v klidu mrouká a v úzkostí vřeští a naříká a tak dále. Je to jen malá část velké vědy nazývající se porozumění přírodě. Vědy, kterou praktickou činností v přírodě ovládali naši předci, přičemž k tomu nepotřebovali titul doktora přírodních věd.