Co udělat s půdou, aby byla úrodná
Vezmeme-li hrst zeminy do ruky, vidíme především půdní částice nebo hrudky. Jednotlivé půdní částice se liší svojí velikostí. Pro pěstování rostlin mají význam půdní částice spojené do malých hrudek neboli drobtů o velikosti 1-10 mm. Takové uspořádání nazývají odborníci struktura drobtovitá.
Mezi hrudkami jsou větší dutiny - póry. Je v nich obsažen vzduch a při srážkách jimi proniká voda do půdy. Voda je poutána uvnitř hrudek v malých pórech. V místech dotyku hrudek či drobtů na sebe tyto póry navazují, takže vytvářejí souvislé kanálky přes celý profil půdy. V těchto pórech malého průměru se voda pohybuje působením kapilárních sil ze spodních vrstev směrem k povrchu půdy, tedy i ke kořenům rostlin, a umožňuje tak plynulé zásobování kořenů vodou. Aby se voda neztrácela z půdy do ovzduší výparem, je třeba pohyb vody přerušit zkypřením povrchové vrstvy, což je nezbytné opatření k šetření půdní vláhou v době sucha a také po deštích, kdy je na povrchu půda slehlá. Na zahrádce k tomu můžeme použít třeba ruční troj- i vícehrotý kypřič, hrábě, na větší ploše brány, kultivátor či půdní frézu. Na tento zásah se zejména po deštích zapomíná a na povrchu se vytváří půdní škraloup, který omezuje rostliny v jejich růstu. Tento půdní škraloup musíme stejně později při okopávce odstranit, což může poškodit půdní strukturu.
Půdní částice mezi sebou spojuje humus. Ten vzniká chemickou přeměnou odumírajících kořenů a zbytků rostlin, mikroorganismů, případně živočišných organismů, tedy rozkladem organických látek. Jako pěstitelé máme několik možností, jak vylepšit obsah humusu v půdě:
1. Do půdy je možné zapravit hnůj ze stájí. (Ale jen někteří z nás mají možnost opatřit si toto vynikající organické hnojivo.)
2. Všichni však máme možnost využít mezidobí mezi předplodinou a následnou plodinou k pěstování rostlin, například hořčice, řepky, vikve, pelušky, bobu a jiných druhů, které zapravíme do půdy. "Zelené hnojení" je dobrou náhradou hnoje.
3. Rozhodně bychom neměli vyvážet ze zahrady rostlinné zbytky, ani je pálit, ale je třeba jich použít do kompostů a kompost potom zapravit do půdy.
4. Další možností je dodat do půdy zahradní substráty na bázi rašeliny s živinami. Těchto substrátů je dnes na trhu nepřeberné množství. Ale jejich využití na celé zahradě při promíchání se zeminou by bylo drahé. Zkušenosti mne poučily, že postačí vylepšení půdy pro zeleniny alespoň v řádkách nebo v jamkách pro sazenice. Jemné kořínky rostlin substrát snadno prorůstají a živiny v substrátu většinou dostačují i na dobrou úrodu.
Během vegetace je možné dále výživu vylepšit pohotově působícími Kristalony. Humus ze substrátu zůstane po sklizni v půdě a při rytí či orbě se promísí se zeminou.