Co si zabalit do baťůžku? Animáky Fany a pes a Přes hranici teď slouží jako prostředek k debatě o válce, říká producentka Alena Vandasová
Vyrábí se roky, stojí výrazně víc než hraný celovečerní film, když je ale třeba překročit příběhové, emocionální či výtvarné hranice, bývá animace možností první volby. Produkci animovaných filmů se v rodinné firmě Maur Film věnuje také Alena Vandasová, žena, která pomohla na světlo například po celém světě ceněnému filmu Dcera. S Tomášem Pilátem ale ve Vizitce mluvila i o svých rusínských kořenech.
Doma hospodářství, v srdci touha studovat veterinu. Jenomže pak přišlo osudové setkání a odbočka jiným směrem. Nejprve Alena Vandasová vystudovala knihovnictví, pak ji kamarádka stáhla k sobě do Pražského domu fotografie. „Byl to začátek devadesátých let, Praha plná turistů, galerie tehdy fungovala v Husově ulici. Česká fotka byla na výsluní, my tehdy v Praze udělali výstavu Annie Leibovitz,“ vzpomíná na časy, kdy ve spolupráci s umělkyní Suzanne Pastor, fotografem Pavlem Baňkou či kurátorkou Irenou Šorfovou hojně vyváželi české autory do zahraničí a sem naopak přiváželi velká jména ze svých vysněných seznamů.
Může za to Fimfárum
I setkání s animací a nápad na založení produkční firmy bylo více méně věcí náhody. „Manžel Martin Vandas vyrazil na projekci animovaných filmů Aurela Klimta, měl už dostudovanou filmovou vědu a studoval produkci na FAMU. Rozhodl se, že by Klimtovo Fimfárum Jana Wericha chtěl dostat do kina, a tak jsme u animace zůstali,“ popisuje vznik rodinné společnosti Maur Film. Fimfárum mělo v kinech premiéru přesně před dvaceti lety.
Z „dílny“ manželů Vandasových vzešly animované filmy Betonová džungle, Dcera, Zuza v zahradách či Strom, koprodukčně se podíleli na snímcích Fany a pes, Přes hranici a jejich je i novinka Mimi a Líza: Zahrada. Má edukační podtext – příběh se zaměřil na třídění odpadu, recyklaci a nadprodukci – a dětem školkou a školou povinným nabízí i řadu „vymakaných“ edukačních materiálů.
Alena Vandasová ale ve Vizitce mluvila i o tom, že na aktuálnosti bohužel opět nabývají filmy s premiérou před mnoha měsíci, konkrétně animáky Fany a pes o dívce, která hlídá domácího mazlíčka kamarádce, jež z dovolené v Maďarsku uteče do západní Evropy, a Přes hranici. V obou snímcích jde o rozdělování rodin a přátel, o nucené útěky, chaos a živnou půdu pro dezinformace. „Znovu teď obesíláme školy, některé se dokonce ozývají samy, že by filmy chtěly dětem pustit. Hodně toto téma ve třídách souvislosti s válkou na Ukrajině řeší a hledají způsob, jak o něm se školáky mluvit,“ konstatuje. Nový kontext dostávají i úkoly, které děti po zhlédnutí filmu plní, například sepsat seznam věcí, které by si zabalily do evakuačního batohu.
Související
-
Výhoda animace? Předá myšlenky, které by v hraném filmu mohly působit banálně, říká Jan Bubeníček
K animaci přivedla Jana Bubeníčka láska ke královně loutkové animace Hermíně Týrlové. 3D podobě animace se začal na profesionální bázi věnovat krátce po škole.
-
Čeho se bojíte vy? Animátorka Lucie Sunková maluje na sklo film Zuza v zahradách
Ačkoliv animaci studovala na pražské FAMU u Břetislava Pojara, jenž rád pracoval s loutkami, zvolila si Lucie Sunková jako svou specializaci kreslenou animaci.
-
Folklor je mi inspirací, i další film bude na motivy pohádky, říká animátorka Anna Podskalská
Jakou váhu Anna přikládá účasti bakalářského filmu Rudé boty na festivalu v Cannes? Také o tom mluvila s Tomášem Pilátem ve Vizitce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
