Co Richarda trápit nemusí
Všichni bychom přáli Kambě miminko. Prožila si své - a pak, je tak hodnou a milující babičkou oběma mláďatům!
Jenže příroda si nedá poroučet a doba, kdy by se taková radostná událost mohla přihodit, se nemilosrdně krátí. Kambě je letos 36 let. A je také pravdou, že ošetřovatelé zaznamenali jen jediný případ, kdy se po onom nešťastném porodu Richard s Kambou pářil. Snad pro tyto důvody, s přihlédnutím k hierachickému uspořádání v tlupě, nazýváme Kambu babičkou. I když se obávám, že vědět to, pociťovala by takové označení jako nelichotivé.
V souvislosti s tím se naskýtá otázka, zda i gorily postihuje ten neradostný životní úsek, kdy se tělo vzbouří a hormony přestávají pracovat, známý zatím především u lidských samic jako klimakterium, chcete-li přechod, který vede až k úplnému vyhasínání pohlavního cyklu a ztrátě reprodukční schopnosti, označovaném jako menopauza. Přechod je vnímán jako čistě lidský fenomén, ale bylo by s podivem, kdyby u našich tak blízkých příbuzných neexistoval.
Možná netrpí návaly horka, změnami nálad či urputnými migrénami, ale výzkumy ukázaly, že gorily skutečně menopauzu prožívají. Prokázal to výzkum, která proběhl v mnoha zoologických zahradách ve Spojených státech amerických. Řídila jej primatoložka Sylvia Atsalis, která pracuje v Brookfieldské Zoo v Chicagu. Závěry studie poukázaly nejen na zdravotní problémy stárnoucích gorilích samic, ale také osvětlily některé zákonitosti klimakteria u žen a jednoznačně potvrdily blízkou příbuznost lidoopů a lidí.
Výzkum začal v roce 2002 a trval přes tři roky. Prvotní příčinou, proč se vědci začali touto otázkou zabývat, bylo chování gorilí samice Alpha z Brookfield Zoo. Ta se narodila v roce 1961, její zabřeznutí bylo nežádoucí a nevědělo se, zda má ještě dostávat antikoncepční tabletky. Alpha stále projevovala výrazný zájem o páření se stříbrohřbetým samcem Ramarem. Pravidelně jednou v měsíci si před něj ostentativně sedala, vrhala zamilované pohledy a snažila se mu sednout do klína. Ale zaměstnanci zoo se obávali, že se vzhledem ke svému věku nebude schopna o mládě postarat.
První menstruace se u goril objevuje zhruba kolem 6. roku věku, ale ještě ji následují přibližně dva roky, kdy mladé gorilí samičky nejsou plodné. Cyklus trvá u goril 30 až 33 dní, je doprovázen mírným krvácením a také málo nápadnými projevy ovulace. Gorily se sice dožívají v zajetí i více než 50 let, ale živé a zdravé mládě u matky po 37. roce věku života je opravdovou vzácností.
Problém s Alphou zahájil pozorování 30 starších gorilích samic v 17 amerických zoo. Vědci sledovali hormonální cyklus samic - sbírali vzorky jejich exkrementů k laboratornímu prověření přítomnosti hormonu progesteron, který je nutný pro správný reprodukční cyklus. Výsledky ukázaly, že 24% samic bylo již v menopauze, tj. jejich měsíční cykly ustaly. Dalších 32% jevilo známky přechodu - ve srovnání podle lidských měřítek je to období, které zažívají ženy 5 až 10 let před nastoupením menopauzy, kdy se začínají projevovat první hormonální změny. Alpha v té době měla stále ještě menstruaci, ale jevila známky přechodu. Nakonec jí antikoncepce nebyla podávána, pravděpodobnost početí byla velmi nízká.
Gorily tedy stejně jako ženy ztrácejí časem schopnost počít mládě. Vědci byli překvapeni zřetelnými paralelami mezi gorilími samicemi a ženami. Sledování pomohlo vědcům lépe pochopit fyziologické změny provázející menopauzu, stejně tak i onemocnění, která se mohou se změněnou hormonální funkcí projevit. Klimakterium je i u člověka záležitostí málo prozkoumanou a nepředvídatelnou. Je obdobím, kdy je zvláště potřebné chránit si své zdraví před pozdější případnou osteoporózou či kardiovaskulárními onemocněními. Základní otázka, která existenci menopauzy doprovází, je, zda přináší pro konkrétní druhy nějakou evoluční výhodu, nebo je doprovodným jevem dlouhého života. Živočichů, kteří by žili déle, než je jejich reprodukční období, na světě moc není. Kromě některých primátů byl zatím zjištěn jen příbuzný delfína s rodovým jménem kulohlavec. Všechny druhy, u nichž je menopauza zaznamenána, se starají o mláďata dlouho. Všechna jejich mláďata mají dlouhé dětství, protože se toho musejí hodně naučit. U goril trvá dospívání kolem sedmi let, u orangutanů ještě déle (uvádí se, že mláďata zůstávají s matkou 8-10 let), u člověka je samozřejmě období péče o děti nejdelší (kolik kdo vydrží!). A tak je řešení nasnadě - zřejmě se jedná o velmi moudré opatření matky přírody, která tak zajišťuje i tomu poslednímu mláděti životaschopnou a silnou maminku, jakou si zaslouží a jakou potřebuje. A propos, této teorii neodporuje ani zmíněný kulohlavec, své mládě totiž kojí plné dva roky.
Ve čtvrtek 7.8. se můžete podívat na nové Odhalení Plus, díl se bude jmenovat "Gorily a větvičky".
