Co jsou ptačí oblasti?
Ptačí oblasti jsou území vyhlášená podle směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Spolu s lokalitami vyhlášenými podle směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích), vytvářejí soustavu Natura 2000.
Jaký statut mají u nás ptačí oblasti?
Ptačí oblasti nejsou zvláště chráněnými územími. Vymezuje je vláda nařízeními, v kterých mohou být stanoveny činnosti vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody. Nařízení neobsahují žádné zákazy.
Pro jaké druhy se ptačí oblasti vyhlašují?
Ptačí oblasti se vyhlašují pro dvě skupiny druhů ptáků: 1. Druhy vyjmenované v příloze I směrnice o ptácích (u nás 41 druhů, tj. 21 % ze 194 vyjmenovaných) 2. Pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které v příloze I uvedeny nejsou (u nás šest druhů). Kritéria pro výběr ptačích oblastí jsou založena na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Areas, IBA) v Evropské unii, která se v různých modifikacích používají prakticky ve všech členských státech.
Kolik ptačích oblastí je navrženo?
Navrženo bylo 41 ptačích oblastí, jejichž celková rozloha tvoří 8,9 % rozlohy České republiky. Zhruba 63 % rozlohy ptačích oblastí je součástí velkoplošných či maloplošných, zvláště chráněných území. Pokrytí území celé původní patnáctky členských států EU je 8,6 %. Tato hodnota ale ještě poroste, protože systematický tlak Evropské komise vede k výraznému zrychlení vyhlašování ptačích oblastí. Komise řadu členských států úspěšně zažalovala u Evropského soudního dvora, že nedostatečně splnily svou povinnost vyplývající z legislativy EU.
Velikost ptačích oblastí
Ptačí oblasti musí splňovat všechny požadavky dotčeného druhu po celou dobu jeho přítomnosti. To znamená, že se nezahrnují jen hnízdiště, ale také potravní stanoviště, případně tahová shromaždiště či zimoviště. U některých druhů by v nepřiměřeně malých oblastech hrozilo, že dříve či později zareagují na měnící se podmínky a svá stanoviště přesunou za hranice oblasti.
Lze se vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti jinými opatřeními na ochranu přírody?
Na námitky, že i bez ptačích oblastí legislativa ochranu ptáků zajišťuje dostatečně, Evropský soudní dvůr odpovídá jednoznačně: Přijímáním jiných opatření na ochranu přírody se nelze vyhnout povinnosti vyhlašovat ptačí oblasti stanovené článkem 4 směrnice o ptácích.
Lze ze seznamu navržených ptačích oblastí některou oblast účelově vyřadit na základě hospodářských požadavků a požadavků rekreace?
Stanoviska Evropského soudního dvoru potvrzují, že to není možné: Při určování ptačích oblastí a vymezování jejich hranic se nesmí brát v úvahu hospodářské požadavky, o kterých se zmiňuje článek 2 směrnice o ptácích. Členské státy jsou povinny klasifikovat jako ptačí oblasti všechna místa, která se při použití ornitologických kritérií ukazují jako nejvhodnější pro ochranu dotčeného druhu.
Rozloha jednotlivých oblastí v EU kolísá od 1 ha do 500 000 ha, průměrná rozloha v 15 členských státech k 16. 10. 2003 (Barometr Natura) byla 8554 ha (n = 3200). V ČR rozlohy kolísají od 110 ha do cca 97 000 ha, průměrná rozloha je cca 17 000 ha. "Nejvhodnější místa" musí být vybírána jen na základě ornitologických kritérií. Členský stát se nemůže zprostit povinnosti chránit určitou lokalitu, která podle vědeckých kritérií chráněná být má, tím, že ji nevyhlásí jako ptačí oblast. Z uvedeného vyplývá, že nejdříve se ptačí oblasti odborně vymezí a poté se při případném stanovení činností, ke kterým je potřebný souhlas, zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace. Zohlednění ovšem neznamená, že tyto požadavky mají automaticky přednost. Pravidla pro posuzování plánů a projektů umístěných do ptačích oblastí určuje článek 6 směrnice o stanovištích, který se vztahuje i na ptačí oblasti vyhlášené podle směrnice o ptácích. Tento článek je převeden do naší legislativy v paragrafech 46h-i novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Mohou se účelově měnit hranice ptačích oblastí?
Odpověď na otázku, zda se hranice ptačích oblastí mohou účelově měnit kvůli různým rozvojovým programům, dává jak předchozí odstavec, tak několik žalob Evropské komise na členské státy, které neaplikovaly správně odpovídající legislativu EU na ochranu přírody tím, že účelově změnily hranice ptačích oblastí. Příkladem je rakouská ptačí oblast Lauteracher Ried, ze které byly neoprávněně vyjmuty dvě hodnotné lokality s cílem usnadnit průchod nově budované silnice. I u nás je na podobné změny vyvíjen silný tlak.
Může se v ptačích oblastech zemědělsky a lesnicky hospodařit?
V mnoha ptačích oblastech se při běžném zemědělském nebo lesnickém hospodaření zachovaly podmínky pro řadu vzácných druhů. Proto je přirozené, že i nadále stávající způsob hospodaření nebude významně omezován, ale spíše jen usměrňován, aby byl splněn cíl ptačích oblastí - zachovat příznivý stav cílových druhů a jejich stanovišť. Pokud bude stát požadovat, aby se určité činnosti omezily nebo naopak jiné vykonávaly nad rámec běžného hospodaření, budou újmy či mimořádné výdaje uhrazeny. U agroenvironmentálních programů se platby vztahují na hektar zemědělské půdy a opakují se ve stejné výši po dobu dobrovolného pětiletého závazku zemědělce, že bude hospodařit podle stanovených podmínek. EU hradí 80 % nákladů, ČR jen zbývajících 20 %. Perspektivně se v ptačích oblastech i dalších lokalitách soustavy Natura 2000 počítá i s využíváním dalších fondů EU, jako jsou strukturální fondy a LIFE. Motivaci místních výrobců a zvýšení povědomí o výhodách soustavy Natura 2000 může napomoci certifikace a značení produktů, které v lokalitách této soustavy vznikají v souladu s cíli ochrany.
Mohou se ptačí oblasti využívat k rekreaci?
Analýzy socio-ekonomických dopadů soustavy Natura 2000 ukazují, že vznikají nové ekonomické příležitosti, hlavně v oblasti turismu. To lze očekávat i v našich ptačích oblastech. Nenaplní se obavy, že se budou zakazovat turistické stezky, cyklotrasy či běžkařské trati. Samozřejmě by se ale měly vyhýbat hnízdištím citlivých druhů či tokaništím tetřívků a tetřevů.
Bude v ptačích oblastech zakázán nebo omezen výkon práva myslivosti?
Lov je podle směrnic ES o ptácích a stanovištích legitimní činností, která nemá být z lokalit soustavy Natura 2000 a priori vylučována. Tak tomu bude i v našich ptačích oblastech. Pokud to již není dáno v ochranných podmínkách zvláště chráněných území, v žádné ptačí oblasti nebude nově lov ptáků ani jiné lovné zvěře zakázán. Mělo by jít jen o takové usměrňování myslivecké činnosti, jehož cílem je snížení rušení citlivých druhů, které jsou předmětem ochrany. Např. v blízkosti hnízd takových druhů (čáp černý, dravci, výr, jeřáb aj.) by myslivci neměli stavět nebo využívat po dobu přítomnosti ptáků posedy, cvičit své psy a provozovat další rušivé činnosti. Podobně by se rušení mělo co nejvíce snižovat na tokaništích, tahových a zimních shromaždištích.