Co to jsou hlavaté stromy?

Vzniká tím, že v určité výšce nad zemí se seřízne kmen a z toho kmene potom vyrazí větve, a když se toto dělá několik desítek let, tak skutečně tomu stromu vznikne taková hlava, taková rozšířená plochá část.

Určitě všichni hlavaté stromy známe, protože to jsou právě ty vrby, na kterých sedí larvy vodníci. Takové ty tlusté, nízké vrby, které, když dlouho vydrží, tak jsou potom duté a jsou to ty stromy, do nichž král Lávra chodí vykládat všechno možné i nemožné.

Někdy to bývají i okrasné stromy na chodnících, i když to není přesně ten případ. Protože ty okrasné stromy na chodnících mají jinou funkci a vznikají jiným způsobem. Hlavaté stromy - to je prastará záležitost, prastará technika, která vlastně vznikla proto, že tímto způsobem se získávalo proutí, především z vrb, ale také třeba z jilmů, kterým se v zimě krmil dobytek nebo se z něho pletly košíky nebo se dokonce dělaly stavby, a tyto proutěné stavby oplácávané hlínou jsou doloženy z dob římských, z dob starých Slovanů a podobně.

Na jižní Moravě, a to je právě to, proč si tam hlavatých stromů velice všímáme, v národní přírodní rezervaci Křivé jezero, na jediném místě v Evropě, v korunách hlavatých vrb hnízdí divoké husy. Na jaře, když husy hnízdí, bývaly tam pravidelné záplavy a z hladiny koukaly jen vršky hlavatých vrb, a proto si tam husy stavěly hnízdo. Bývalo jedním z velikých zážitků, když voda klesla, to se z vajec vylíhla housata a potom skákala na hladinu vody.

Hlavaté stromy patří k památným prvkům naší krajiny. A opravdu si zaslouží, abychom je tam, kde je máme, udržovali. Potřebují být řezány, nejsou-li ořezávány, rozpadají se a z krajiny mizí. A tím nám mizí památka na prastarý způsob obhospodařovávání a péče o stromy v naší harmonické kulturní krajině.