Co je nového?
V pražském pavilonu goril došlo konečně na výměnu parkosů a prolézaček ve venkovním výběhu. Kvůli tomu již nemůže gorilí rodina na podzimní procházky - ostatně extrémně chladné počasí, které nás v první půli října zasáhlo, tomu ani nepřeje.
A tak se všichni museli nuceně stáhnout mezi čtyři stěny pavilonu. Ovšem není to na závadu, o to intenzivněji se věnují budování rodinného hnízda a rozvíjení mezigorilích vztahů. A dlužno podotknout, že také jídlu. Asi všichni za ta léta navykli na zdejší klima a stejně jako my, našinci, se začínají s přicházející zimou futrovat. Naštěstí je o ně v zoo dbáno s veškerou péčí, a tak zatímco my si ničíme organismus posvícenskou svatomartinskou husou s lokšemi, gorily se drží svého zdravého jídelníčku.
Získali jsme fotografie ze sobotního rána, kdy se postupně celá rodina vystřídala u okénka přípravny a jejich loudění a zvědavost nabíraly na obrátkách. Ti menší členové si vypomohli košíky, aby měli dostatečný výhled na to, co bude dobrého, Shinda opět pózovala na jedné noze, zřejmě si dokáže v této pozici potěšení z blížící se krmě nejlépe vychutnat. Chvíle čekání na baštu jsou pro ni zřejmě ale takovým nervovým náporem, že to často nevydrží a jde si natrhat něco čerstvého, co visí pod střechou. Mláďata to kvitují s povděkem, taky se na ně dostane.
I Richard, jindy tak rezervovaný, se tentokrát nechal unést a před přípravnou téměř panáčkoval. Že mu chutná je ostatně znát. Pryč je jeho letní vyzáblost, ošetřovatelé odhadují, že váží kolem 170 kg. Ani jemu, jak se zdá, nevadí omezení v pohybu, společně tráveného času využívá ke hře s mláďaty. A taky občas páří Shindu. Zatím to sice na nový přírůstek nevypadá, ale v pražské zoo nechávají tomuto vztahu volný průběh. Konec konců, chladné období, jako stvořené k utužování vztahů, teprve začíná.
