Co dělá kočka, když přede
Abychom odpověděli na tuto otázku, je třeba podívat se na anatomii kočkovitých šelem, abychom si vysvětlili, jak to s kočičím předením vlastně je. Proč kočky předou, to víme, dávají tím najevo svou spokojenost, životní pohodu. Ale jak předení vzniká a předou všechny druhy kočkovitých šelem?
Příst dokáží pouze kočkovité šelmy a tato zvláštnost jim je umožněna specifickou stavbou hrdla, hlavně jazylkových kůstek a hrtanu. Ale i tady existuje velký rozdíl mezi takzvanými velkými a malými kočkami. Velké kočky, kam patří lev, tygr, levhart a jaguár, mají hrtan volně pohyblivý a mezi jazylkovými kůstkami mají širokou blánu, což jim umožňuje hlasitě řvát hlubokým hlasem. Ale předivé zvuky mohou hrtanem vydávat pouze při výdechu. Však také předou velice vzácně a jaksi přerušovaně, vždy jen velmi krátce.
Malé kočky, kam patří i naše kočka domácí, mají jazylkové kůstky v hrdle pevně srostlé a hrtan je jimi silně omezován v pohybu. Nemohou tedy řvát, nemají tzv. ozvučný aparát. Vydávají pouze vysoké, mňoukavé nebo syčivé zvuky. Ale jazylkové kůstky se mohou, a to jak při vdechu, tak při výdechu rozechvět a vydávají drnčivé předení. Malé kočky této schopnosti náležitě využívají, předení je způsob důležité sociální komunikace, která je diskrétní, protože zbytečně neupozorňuje širší okolí na přítomnost zvířete.