Čím jsme to žili

Zprávy ze vzduchu Čím jsme to žili – 21

22. květen 2014

Tento týden roku 1989 (v pořadí 21.– odvíjel se mezi 22. - 28. květnem) se vyznačoval několika událostmi, které se odehrály v našem vzdušném prostoru. Zatímco v minulém týdnu jsme si připomněli pokus občanů někdejší NDR překonat naši státní hranici směrem za západ pozemní cestou pomocí automobilu, v tomto týdnu upoutala tehdejší posluchače a diváky zpráva o dalším z pokusů opustit republiku prostřednictvím únosu letadla. Ano, ještě pouhých 6 měsíců předtím, nežli padla Železná opona a otevřely se hranice, se ti, kteří se toužili dostat se na západ, uchylovali k tak zoufalým a tragicky nesmyslným činům, jakým je pokus unést letadlo.

Proti tomu další zpráva z českého vzdušného prostoru působí s trochou komiky. Ten pán z Rakouska, který překročil naši vzdušnou hranici na jihu Čech ve větroni, určitě nepodnikal pokus emigrovat do naší – stále ještě socialistické – republiky. Ten zkrátka jen zabloudil.

Logo

Na rozdíl od pána z Rakouska se George Bush, tehdy do funkce čerstvě nastoupivší americký prezident, proletěl ve svém Air Force One mnohem déle. Vydal se totiž na první státní návštěvu do Evropy, kde posléze navštívil celou řadu západoevropských států. Vladimír Solecký, tehdejší zpravodaj Československého rozhlasu v USA, neopomněl ve svém komentáři naznačit, že cílem Bushovy cesty jsou….“zájmy vojensko-průmyslového komplexu“, jak se tehdy běžně říkalo.

americký prezident George Bush

Hbitě se po zprávách o zbrojních rejdech představitelů zemí, jež byly součástí NATO, objevila zpráva o mírových návrzích, které na vídeňském zasedání o konvenčních ozbrojených silách předložili představitelé Varšavského paktu. Pokud si tuto zprávu poslechnete, dospějete k názoru, že vstřícnost zemí ze sféry Varšavské smlouvy a snaha po mírovém rozkvětu Evropy neměla hranic. A jak nám vysvětlí tehdejší prominentní komentátor Antonín Kostka, západ vůči návrhům východních zemí silně zaostával, na mnohé zkrátka nereagoval.

Logo

Informace o jednání federální vlády ČSSR ze dne 25. 5. 1989 pak také volně zapadá do vzdušného charakteru zpráv tohoto týdne. Hovoří totiž o tom, že vláda projednávala centrální varianty dlouhodobého výhledu Československa do roku 2005. A s tím také přípravu směrnic k další – měla to být už 9. – pětiletky.
Je nepochybně zajímavé vyslechnout si výhledy, které se nikdy neuskutečnily. S podrobnostmi oněch vzdušných zámků, narýsovaných v roce 1989 na patnáct let dopředu, nás seznámí tehdejší ekonomický redaktor Miroslav Dittrich.

redaktor Miroslav Dittrich

Následuje zpráva z interního dění v tehdejším Československém rozhlase. „Nejlepší rozhlasoví pracovníci prožívali dnes (tedy 25. 5.) sváteční chvilky…“ začíná ono sdělení Rozhlasových novin a pokračuje podrobnějším líčením slavnostního dění, jež se odehrávalo v tehdejším (luxusním) rozhlasovém středisku Na Výšince. Některé z těch, kteří tehdy dostali – z rukou ústředního ředitele Ján Riška – ocenění, představujeme na fotografiích v přiložené fotogalerii (včetně ředitele samotného).

Závěrem pak informace silně znepokojivá. Dění v Číně, kde neustále narůstaly protesty studentů, kteří se shromažďovali už nejen na hlavním pekingském náměstí, se stále více přiostřovalo.

Logo
autoři: Jiří Hubička , Tomáš Bělohlávek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.