Čím jsme to žili
Pokus o narušení veřejného pořádku aneb: Obušku, z pytle ven! Čím jsme to žili – 34
V týdnu, kdy se v kalendáři objevuje datum 21. srpna, se od onoho osudového roku 1968 zpravidla dějí věci. V Praze i jinde. V průběhu celého onoho roku, na který tu vzpomínáme, tedy roku 89, se odehrála už celá řádka projevů občanské neposlušnosti, takže vládnoucí garnitura očekávala 21. srpen se obzvlášť silnými obavami. Proto se na ony „pokusy o narušení veřejného pořádku“, jak si zvykla akce občanských aktivit nazývat, důkladně připravovala.
Za všechno mohli turisté!
Na Václavském i Staroměstském náměstí v Praze nakonec k protestním akcím skutečně došlo. Zdaleka nebyly však tak intenzivní, jako například o rok dříve (kdy uplynulo od srpnové okupace 20 let), zdaleka se na nich nesešlo tolik účastníků, kolik strana a vláda očekávaly. K zásahům proti „narušitelům pořádku“ došlo, na řadu přišly i obušky, ale z oficiálních zpráv to nakonec vyznělo tak, že za všechno mohli zahraniční turisté. Zejména ti z Itálie, Holandska, ale také z Polska a Maďarska. Několik z těchto narušitelů bylo zadrženo, což spustilo vlnu reakcí v dotčených zemích. Ty si můžete poslechnout z úryvků zpráv, které se k událostem 21. srpna 1989 vztahují. Jsou to reakce velmi rozdílné, stojí za to si je připomenout. Dvěma fotografiemi z rozhlasového archivu pak připomínáme atmosféru prvních hodin okupace z roku 68 před budovou Československého rozhlasu.
Ještě jednou Jakeš
K protestním akcím, jež se kolem 21. srpna toho roku odehrály, se ve svém projevu vrátil o několik dní později generální tajemník Miloš Jakeš. 25. srpna pronesl poměrně dlouhou řeč na Náměstí SNP v Bánské Bystrici, kde se konala slavnost na počest tehdy 45. výročí Slovenského národního povstání. Jde patrně o vůbec poslední veřejný projev Miloše Jakeše.
V Polsku reformy postupují závodním tempem
24. srpna byl polským premiérem zvolen kandidát Solidarity Tadeusz Mazowiecki. Jeho zvolení do čela státu vzbudilo v zemích, jež se stále deklarovaly za „baštu socialismu“ (a uvedený projev M.Jakeše svědčí o tom, že ČSSR bylo jednou z nich) silné znepokojení. Poslechneme-li si informaci Rozhlasových novin, v níž jsou citována slova nového polského premiéra, snadno pochopíme, proč.
Srážka lodí na řece Temži
K událostem léta roku 1989, na které se už pozapomnělo, patří tragická srážka dvou lodí na řece Temži, k níž došlo v Londýně. Počtem obětí se tato srážka říčních plavidel k největším neštěstím, jež se na řekách v Evropě odehrála.
„Já su také šťastné… „
…pamětníci si jistě vzpomenou, že tato slova pronesl v roce 1971, poté, kdy jako první Čech překonal kanál La Manche, František Venclovský. Nevíme, zda něco podobného pronesl i poté, kdy – spolu s dalším dálkovým plavcem Janem Novákem – přeplaval mohutný tok sibiřské řeky Angary. Podle zprávy patřilo oběma plavcům v tomto směru světové prvenství.
Co by tomu všemu řekli mimozemšťané?
Těžko říct. Zejména proto, že dodnes nemáme žádný důkaz, že vůbec nějací existují. Ale stačí, když se na všechno to pozemské hemžení zkusíme podívat perspektivou sondy Voyager 2, která tehdy, v srpnu 1989, prolétávala kolem planety Neptun. A hned se tomu všemu nejspíš pousmějeme. - O tom, jaké přinesla sonda Voyager z průzkumu odlehlých planet naší sluneční soustavy poznatky, se dozvíte ze zprávy Rozhlasových novin. Od té doby se za dalších 25 let vzdálila daleko za hranice sluneční soustavy, ale stále vysílá své radiové signály.
Sonda Voyager 2 byla ve Spojených státech vypuštěna v roce 1977. V srpnu roku 2007 se nacházela 12 světelných hodin od planety Země. Vzdaluje se od nás rychlostí 1 500 000 kilometrů za den. Vědci počítají s tím, že s ní udrží kontakt přibližně do roku 2025. Je otázka, zda se do té doby dozvíme, zda si někdo ve vzdálených koutech vesmíru vyzvedl vzkaz, který Voyager na své palubě nese. (Je to měděná pozlacená gramofonová deska, která obsahuje 115 fotografií v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích, 35 různých přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby nejrůznějších žánrů.)
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
