Český vynálezce světového formátu František Křižík
Narodil se 8. července roku 1847 v městečku Plánice nedaleko Klatov. Pocházel z velmi chudých poměrů. Otec byl švec, brzy zemřel. Matka byla posluhovačka. Do Prahy odešel, když mu bylo dvanáct let, aby mohl studovat na reálce. Při studiích se musel živit sám, žil však v takové nouzi, že nemohl složit ani poplatek, který byl nezbytný k tomu, aby byl připuštěn k maturitě. Přesto se z něj stal později významný a mimořádně úspěšný vynálezce. O kom je řeč? O Ing. Františku Křižíkovi.
František Křižík sám sebe, jak vyplývá z jeho vzpomínek, nepovažoval za dobrého studenta. Na německém reálném gymnáziu v Praze propadl v prvním ročníku z němčiny. Přestoupil na české reálné gymnázium v Panské ulici, ale ani zde se mu nepodařilo studia dokončit. Na České vysoké učení technické byl v roce 1866 přijat jako mimořádný posluchač, protože neměl maturitu, projevil však mimořádný talent.
Okolnosti svých studií zmiňuje Křižík na nahrávce z 1. ledna roku 1936, která je označena jako Vzkaz mladým technikům. Jeho slova odhalují mnohé z jeho studentského života, současně sdělují neobyčejně živé a dodnes aktuální poselství mladým lidem, kteří ukončí vysokoškolské vzdělání.
Po ukončení studií na pražské technice byl Křižík nejprve zaměstnán v Kaufmannově továrně na výrobu telegrafů a návěstidel jako opravář telegrafních přístrojů. Záhy se pustil do vlastních objevů. Jeho prvním vynálezem bylo dálkově ovládané elektrické návěstidlo. V roce 1878 sestavil blokovací zařízení, které bránilo srážkám vlaků. Jeho největším a nejslavnějším vynálezem byla tzv. „diferenciální“ oblouková lampy. Princip svého vynálezu popisuje Fr. Křižík ve své rozhlasové přednášce z prosince roku 1934. Část této přednášky si můžete vyslechnout v druhé zvukové ukázce.
Oblouková lampaV roce 1878 může Křižík na pařížské Světové výstavě obdivovat elektrické světlo ruského vynálezce Jabločkova. Inspirován tímto výtvorem, František Křižík vynalézá v roce 1880 svou diferenciální obloukovou lampu. Křižíkova diferenciální oblouková lampa je představena světové veřejnosti v roce 1881 na výstavě v Paříži. Křižík slaví v Paříži triumf. Jeho diferenciální obloukovka se samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků získává zlatou medaili mezi padesátkou podobných zařízení! Vyšší ocenění se svou žárovkou získává Edison. O Křižíkův patent projevila zájem řada evropských firem. Křižík si ponechává práva pro České země, pro cizinu svůj patent prodává. Křižík se kvůli právu na svůj vynález dostává do soudního sporu s firmou Siemens und Halske.Werner Siemens podává na Křižíka žalobu, kterou ale německý patentní úřad zamítl a zpětně přiznal k 15.4.1882 Křižíkovi samostatný říšskoněmecký patent č. 16297. 18.8.1881 Křižík svou lampu představuje v plzeňském divadle.
V roce 1891 začala v Praze jezdit první elektrická tramvaj. Křižík provozoval linku z Letné na pražské výstaviště a později i na jiná místa. V tomto roce se konala totiž Jubilejní výstava, na které se Křižík podílel instalací osvětlení a dalších zařízení (obdiv sklidila především Křižíkova světelná fontána).
V roce 1903 vybudoval první elektrickou železnici v Rakousku–Uhersku, z Tábora do Bechyně. V té době začal však upadat do finančních problémů, které se v době první světové války prohloubily. Zabředl do dluhů, banky ho donutily přeměnit zadluženou firmu na akciovou společnost. V roce 1917 pak pro nesplácení úvěru Pražská úvěrní banka jeho podnik převzala. To zbavilo dosud úspěšného vynálezce chuti do další práce. Od té doby se stáhl do ústraní. Dožil se vysokého věku 93 let. Zemřel 22.1.1941.
Na sklonku svého života natočil několik vystoupení a přednášek v Československém rozhlase. Poslední zvukový záznam, který dnes představíme, pochází ze 24.12.1937 a je poselstvím, jež český vynálezce zaslal světově známému fyzikovi Albertu Einsteinovi.
