Červené blato - národní přírodní rezervace
Červené blato je národní přírodní rezervace ležící na okraji CHKO Třeboňsko 1,5 km jihovýchodně od Šalmanovic, kousek od osady Jiříkovo Údolí, 17 km jižně od Třeboně. Jedná se o jedno z nejrozsáhlejších českých rašelinišť nižších poloh s rozlehlými porosty blatkového boru a podrostem rojovníku bahenního.
Na území rezervace se od roku 1774 těžila rašelina pro blízkou sklářskou huť. Vývoj vrchoviště je poznamenaný melioračními zásahy z let 1810-1812, které měly přispět ke zvýšení produkce lesních porostů na rašelinách. Po odvodnění byla část území ponechána píchané těžbě rašeliny, která ustala až po roce 1910, kdy byla zrušena sklárna v Jiříkově Údolí. První ochrana rašelinného komplexu Červené blato z roku 1953 se týkala území o rozloze 39,4 ha. V roce1973 byla rezervace rozšířena na současných 331,4 ha. Narušené plochy velmi dobře regenerovaly a vznikla tu pestrá mozaika různých rašelinných biotopů s významnou florou a faunou často glaciálních reliktů.
Rašeliniště má mírně klenutý tvar a svažuje se od jihozápadu k severovýchodu. Maximální mocnost rašeliny dosahuje 7,6 metru, průměrná mocnost 3 metru. Celé území je protkáno sítí kanálů a stružek, které během těžby rašeliny sloužily k odvádění vody a které rašeliniště odvodňují jihozápadním směrem Borskou stokou a severovýchodním směrem Podřezanskou stokou. Nyní je odvodňovací systém zahrazován, aby voda zůstávala v území a byl tak zachován krajinný ráz tundry.
Přirozenými společenstvy rašeliniště jsou reliktní porosty borovice blatky (Pinus rotundata), staré až 200 let, občas je vidět bříza bělokorá (Betula pendula) a krušina olšová (Frangula alnus). Vícepatrové společenstvo je nápadné bohatými porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a výskytem brusnicovitých rostlin. Převládá brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Druhotnými společenstvy jsou sukcesní stádia po vytěžené rašelině. Hojně je zastoupen suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácněji rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V mechovém patře dominují rašeliníky rodu Sphagnum a řada dalších lesních chladnomilných mechorostů, lišejníků a hub.
Blatkový bor Červeného blata je významný především faunou bezobratlých. Vyskytuje se zde mj. množství tyrfofilů a tyrfobiontů, tedy živočichů vázaných na tato specifická stanoviště, včetně řady druhů, které zde přežily od doby ledové. Z vážek byl prokázán výskyt šídla rašelinného (Aeschna subarctica) či vážky tmavoskrvnné (Leucorrhinia rubicunda). Z téměř 600 zjištěných druhů motýlů je nejnápadnější bohatý výskyt velkých píďalek borůvkových (Arichanna melanaria), ovšem nejcennější jsou populace chladnomilných druhů. Na rojovník je vázaný podkopníček Lyonetia ledi, pouzdrovníček Coleophora ledi, píďalička rojovníková (Eupithecia gelidata) nebo obaleč Olethreustes lediana či řada dalších vázaných na vřesovcovité rostliny. Borovice blatka je hostitelskou dřevinou řady druhů brouků, například vzácných krasců Dicerca amphibia a Phaenops formaneki ssp. bohemica. Ze střevlíkovitých zjištěn vzácný druh severského původu Leisteus terminatus a tyrfobion Agonum ericeti.
Z obratlovců je hojná ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí tu čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplavených vytěžených ploch vodouš kropenatý (Tringa ochropus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) a další.
Územím rezervace je vedena naučná stezka informující návštěvníky o zajímavostech území. Na podmáčených a vratkých místech je stezka tvořena podvalovým chodníčkem, který dotváří působivou atmosféru severské tundry. Trasu tvoří asi tříkilometrový okruh s 9 zastaveními osazenými informačními panely. Přibližně uprostřed trasy je vybudována terasa s překrásným výhledem na rašelinné jezírko. Původní naučná stezka tu byla vybudována už v roce 1967, její trasa však byla příliš dlouhá a bylo obtížné ji udržovat. V roce 1981 se začala stavět současná zkrácená trasa, která byla v červnu 1983 slavnostně otevřena. Celková rekonstrukce stezky proběhla koncem 90. let.
Dopravní informace
Přístup do rezervace je možný ze silnice spojující Nové Hrady a Třeboň. Kousek od osady Jiříkovo Údolí je odbočka vpravo a malé parkoviště, odkud je k začátku stezky asi 300 m. Pro návštěvníky, kteří přijíždějí na kolech, je na začátku stezky připraven kolostav a rovněž přístřešek, kde si mohou odpočinout, případně přečkat nepřízeň počasí.
Občerstvení
Nejbližší možností je obchod a hostincem v Šalmanovicích a restaurace v Jiříkově Údolí.