Čertova stěna a Luč - národní přírodní rezervace
Tato rezervace se skládá ze dvou částí. Čertova stěna byla jako chráněné území zřízena v roce 1956 na výměře 10 ha, Luč byla jako chráněné území vyhlášena už v roce 1933 na výměře 95 ha. Obě území byla v roce 1992 sloučena do jednoho jako národní přírodní rezervace.
Chráněné území leží po obou stranách toku řeky Vltavy na příkrých balvanitých svazích jejího kaňonovitého údolí. Do rezervace patří i část vlastního toku Vltavy s mohutnými balvany v řečišti, s charakteristickými erozními projevy (vymleté "obří hrnce" v balvanech). Velké plochy svahů jsou pokryty rozsáhlými sutěmi periglaciálního původu. Ve vrcholových partiích Luče a Čertovy stěny jsou vytvořeny mohutné skalní útvary (mrazové sruby, skalní hradby a izolované skály - tory). Nejznámějším skalním útvarem je vrcholová skalní hradba Čertovy stěny s velkým kamenným mořem nad pravým břehem Vltavy. Geologickým podkladem převážné části rezervace je dvojslídný granit až adamellit eisgarnského typu.
Skalní sutě se nacházejí v různých stadiích zazemňování a podle toho se liší i jejich vegetační kryt. Nejvýznamnějším typem vegetace jsou reliktní bory a březiny na částečně zazemněných sutích. Jsou to řídké porosty pokroucených borovic (Pinus sylvestris) a bříz (Betula pendula, Betula carpatica) s chudým podrostem nenáročných acidofilních druhů (vřes, borůvka, brusinka) a s charakteristickým mechovým a lišejníkovým patrem.
Kamenná moře na Čertově stěně a na jihovýchodním svahu Luče nemají vytvořené stromové ani bylinné patro a jejich vegetačním pokryvem jsou pouze reliktní mechová a lišejníková společenstva, tvořená specifickými druhy, přizpůsobenými extrémním podmínkám těchto stanovišť.
Na místech s hlubším půdním profilem jsou zachovány zbytky přirozeného smíšeného lesa s bukem a jedlí (květnaté bučiny a svahové jedliny), na většině plochy jsou však nahrazeny jehličnatými lesními kulturami.
V rezervaci roste relativně hojně vřesovec pleťový (Erica herbacea), charakteristický druh borů v územích s oceánickým typem klimatu. Botanicky významný je reliktní výskyt dubu zimního ve fragmentech skalních doubrav v nadmořské výšce přes 800 m na jihovýchodním hřbetu Luče, a ekologicky pozoruhodný výskyt vlochyně obecné (Vaccinium uliginosum) na úpatí Čertovy stěny.
Velmi cenným fenoménem jsou reliktní společenstva bezobratlých živočichů. Obratlovci jsou v rezervaci zastoupeni 14 druhy savců, 43 druhy ptáků, 2 druhy obojživelníků a 3 druhy plazů. Většina zjištěných živočichů jsou druhy s nepříliš vyhraněnými nároky na stanoviště, typické pro současné kulturní jehličnaté lesy. Výjimku tvoří několik druhů ptáků a plazů preferujících otevřené plochy sutí - rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), užovka hladká (Coronella austriaca). Z dalších významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje holub doupňák (Columba palumbus) a datel černý (Dryocopus martius).
Dramatická krása území dala vzniknout i několika legendám o jeho původu. Jedna z nich praví, že ďáblovi vadila stavba kláštera ve Vyšším Brodě, chtěl proto vytvořit v rokli hráz, která by zadržela vodu a klášter zaplavila. Nečisté síly svrhávaly obrovské balvany do řečiště Vltavy, ovšem práce měla být hotova než kohout třikrát zakokrhá. Pekelný kníže se zlými mocnostmi byli ale neúspěšní; po třetím zakokrhání černého kohouta ďáblova moc skončila. Na věži kláštera zazvonil zvon a čert musel pustit balvan, na kterém je dodnes znát otisk jeho pekelného pařátu. Velikému balvanu nad řekou se říká Ďáblova kazatelna a strmé skále plné kamenů pod ní Čertova stěna. Tato skála se za dávných dob nazývala Strašidelník. Podle dřívějších pověstí to bylo posvátné místo, kde staří Slované uctívali boha dobra Svatoroha. Křesťanství prý použilo staré báje k vytvoření nové legendy, v níž zlo představoval čert a dobro vyšebrodský klášter.
Turistické informace:
Rezervace je pro návštěvníky přístupná od parkoviště na silnici Loučovice - Vyšší Brod, odkud vede stezka až na vrchol skalní hradby Čertovy stěny. Vstup dále na kamenné moře je však z hlediska ochrany přírody zcela nežádoucí. Kromě toho procházejí chráněným územím dvě značené turistické cesty.