Srovnejte – budova Českého rozhlasu před a po explozi

Nacisté se rozhodli budovu zničit. Nasadili k tomu dva moderní stíhací bombardéry Messerschmitt 262 A. Navečer proletěl nad Vinohrady zlověstný zvuk ‚turbín‘, jak se proudovým messerschmittům říkalo. Podle svědků se po chvíli odpoutalo jedno ‚torpédo‘, strmě padalo a zabořilo se do budovy rozhlasu.

Mramorová vstupní hala ČsRo před explozí (30. léta)|foto: Archiv ČRo

Byla to puma o hmotnosti čtvrt tuny, která v 18:40 zasáhla vnitřní trakt budovy, kde bylo obdélníkové nádvoří (dnes je tam velké nahrávací Studio 1), prořízla boční stěnu na pomezí druhého a třetího patra a prolétla až do vstupní haly v přízemí. Výbuch zabil jedenáct československých obránců. Zároveň vyhloubil několikametrový kráter, který se sice vyhnul vysílacímu studiu skrývanému v podzemí, rozhlasové vysílání ale přesto utichlo. „Vysílací i spojová technika, zejména zařízení přepojovače a hlavní kabel signálu, byly natolik poškozené, že ani přes veškeré úsilí nebylo možné z Vinohrad dále vysílat,“ čteme na webu Bitva o rozhlas.

Do původní podoby byla hala zrekonstruována po 60 letech |foto: Jan Šilhan

Za osmdesát minut se ale čeština ozvala znovu. Mezitím totiž technici zprovoznili provizorní studio pod stožáry strašnického vysílače. Československý rozhlas tak pokračoval ve vysílání na vlnách 415 metrů. Strašnice splnily důležitou roli v krizovém mezidobí do podvečera 7. května, i když podmínky tamní dílny byly velmi nekomfortní. Okolí strašnické vysílačky navíc zasahovalo bombardování a revoluční tanková jednotka musela dokonce odrazit pozemní útok nacistů. Poté technici zprovoznili plnohodnotnější hlasatelnu v Husově sboru (dnešní Dykova ulice na pomezí Vinohrad a Vršovic). Vysílání z původního místa obnovili až 9. května.