Bohumil Bezouška

Stanování bylo pro Bohumila Bezoušku skutečně celoživotním koníčkem - už od mládí, kdy začínal trampovat - až ke stáří, kdy se stanováním přestal - v době, kdy jak sám říkal, pobíral důchod neboli valorizovaný vládní soucit. Ačkoliv jsem se opravdu snažil, nevzpomínám si na žádnou z divadelních nebo filmových rolí Bohumila Bezoušky... Zato ale slyším velmi zřetelně jeho vyprávění, vzpomínky na řadu kolegů, doplňované schopnostmi vynikajícího imitátora. Bohumil Bezouška (19.12.1921 - 18.10.1995) byl tím, kdo na jevišti sloužil Národnímu divadlu téměř třicet let v nejrůznějších malých rolích. V odborné literatuře se dozvíme, že i v malé roli dokázal Bohumil Bezouška najít maximum významů, mezi nimiž dával přednost humorné poloze někdy v souznění s nostalgickým tónem - nevím, jestli tuhle charakteristiku sám Bohumil Bezouška někdy četl, ale myslím, že by ho asi docela pobavila. Možná by to byla další kapitola do kroniky Klubu dobráků. Bohumil Bezouška sběratel veselých historek a netradičních pohledů do zákulisí Národního divadla vypráví příhody z hereckého života neopakovatelným způsobem - ať už je to na stránkách knížky Tajemství zákulisí s ilustracemi a karikaturami Miloše Nesvadby, nebo dnes už jen bohužel v záznamu vlastního recitálu v pražské Viole. A protože všechno oficiální a vážné bylo v programu Bohumila Bezoušky předem zapovězeno, nebyl to na malém pódiu vinárny poezie žádný tradiční herecký recitál, ale prostě a jenom večer plný humoru a legrace - zkrátka: Legrecitál.

Bohumil Bezouška - mj. z důvodů Hitlerem zavřených vysokých škol nedostudovaný lékař - nebyl jen výtečným imitátorem některých představitelů slavné herecké gardy Národního divadla, ale mezi jeho řekněme hlasovou klientelu patřili také politici - např. Edvard Beneš, Zdeněk Nejedlý a z těch posledních taky Gustáv Husák. Když se k posluchačům dostala v polovině osmdesátých let Bezouškova nahrávka Husákovy přednášky o ledním hokeji, byla prý přijata natolik věrně, že ji lidé poslouchali a nevěřícně přitom kroutili hlavou: Panebože, kdy tohle skončí - když Husák může vítězný hokejový útok srovnávat s vítězstvími Slovenského národního povstání. Jako vtipný vypravěč a konferenciér patřil Bohumil Bezouška k dnes už legendární generaci rozhlasových humoristů, jejichž umění vyprávět anekdoty, napsat mikrokomedii nebo připravit estrádní program - tvoří dodnes základ zlatého fondu naší rozhlasové zábavy. V rakouském rozhlase byl Bohumil Bezouška vyhledávaným interpretem českých autorů, ve Vídni tak četl Haškova Švejka, Nerudovy Malostranské povídky nebo Čapkovy povídky Z jedné a druhé kapsy. "Člověk by měl být pořád v provozu, mezi lidmi ," říkával Bohumil Bezouška téměř do poslední chvíle, zemřel 18. října před pěti lety. Vedle veselého vyprávění nám jako vzpomínka na něj zůstává i půvabná knížka Jak jsem proskotačil život - až vám někdy bude smutno, najdete v ní výborný recept na dobrou náladu.