Bazilišek
Pohádková příšera? Drak pojídající princezny? Nebo pekelná obluda dštící oheň a síru? Tohle a ještě mnohé jiné člověku vytane na mysli, slyší-li slovo bazilišek. Rozhodně to musí být něco strašlivého.
Tohle jméno však nesou i nevinné, i když bizarně vyhlížející jihoamerické ještěrky žijící kolem vodních toků a tůní. Pravda, vypadají velmi nezvykle, mají dlouhé zadní nohy s velmi dlouhými prsty, dlouhý tenký ocas a na hlavě a na hřbetě vysoký hřeben. Velice rychle se pohybují, dokáží prý přeběhnout i klidnou vodní hladinu, protože jsou velice lehké a mají dlouhé prsty a ta hladina občas bývá porostlá nějakými lupeny a lístečky, které bazilišci při tom rychlém běhu využívají jako oporu. Běhají po dvou zadních nohách, což je velice zajímavé.
Své jméno získal podle toho, že vypadá opravdu velice bizarně, jako nějaký skřítek. Na hlavě a na hřbetě mají samci vysoký hřeben, navíc jsou bazilišci zeleně zbarvení se žlutými skvrnami a jejich rychlý pohyb může člověku nahnat hrůzu. I když jsou to velmi hezká zvířátka, mohou rychlým pohybem polekat, protože v zemi, kde je hojnost hadů, a to velmi jedovatých, musí každý dávat pozor na to, co se kolem něj hýbe. A zvláště rychlý pohyb obvykle znamená nějaké nebezpečí.
Bazilišek ovšem nebezpečný není, člověku ani ublížit nemůže, protože má bezzubé čelisti a živí se bezobratlými živočichy, především hmyzem. Jméno bazilišek dostal proto, že nevypadá jako žádné jiné zvíře na světě.