Básník a politik

16. září 2016

Což o to, není to jev zase tak neobvyklý. Řada básníků vstoupila do politiky – a naopak, řada politiků se pokoušela (žel) i básnit. Ale v málokterém případě prošel dotyčný natolik dramatickými peripetiemi, jako tomu bylo v případě Ladislava (Laca) Novomeského. Narodil se 27.12.1904 v Budapešti , zemřel před 40 lety – 4. 9. 1976 v Bratislavě.

Z Pankráce na Strahov
Fotografie jednoho z traktů pražské pankrácké věznice je zde uveřejněna sice jako ilutrační foto – ale rozhodně tu není náhodou. Laco Novomeský strávil ve vězení 2 roky. Dlužno říci „pouze“ dva roky, protože původně mu prokurátor v březnu 1954 navrhl 16 let, soud, který proběhl o měsíc později, mu vyměřil 10 letý trest. Odsouzen byl v rámci tzv. „procesu Husák a spol.“, o kterém se ještě blíže zmíníme. Výsledek soudu začal brzy vzbuzovat pochybnosti. A jak to tak bývá – byla ustavena vyšetřovací komise. Vedl ji Rudolf Barák, v té době člen Národního shromáždění a člen vlády. Komise rozhodla o tom, že 22. 12. 1955 byl Novomeskému trest přerušen, v únoru 1956 byl pak propuštěn. Ale – jen podmínečně. Zůstával pod policejním dohledem, měl zakázáno vrátit se do Bratislavy, kde předtím žil. Zaměstnání našel v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. Působil tam v letech 1956-63.

Strahovský klášter - sídlo Památníku národního písemnictví creative commons.Balou46.jpg

O něco později (v letech 1963-70) dosáhl znovu na šéfovskou funkci – zastával post ředitele Ústavu slovenské literatury ČSAV – to už opět v domovské Bratislavě. Oficiálně byl rehabilitován v prosinci 1963. A to už mu bylo dovoleno opět publikovat poezii, což po celé předchozí desetiletí nesměl. A znovu navázal také na svoji politickou kariéru. Opět vstoupil do komunistické strany, z níž byl předtím vyhozen. Součástí jeho rehabilitace byl také fakt, že v květnu 1963 byl znovu slavnostně přijat do Svazu slovenských spisovatelů.

Ladislav Novomeský
Kniohovna Strahovského kláštera-creative commons-Yelkrokoyade.jpg

Knihovna Strahovského kláštera. Foto: creative commons

Předchozími zmínkami jsme vyplnili „bílá místa“, která v portrétech Laca Novomeského pravidelně zůstávala poté, kdy byl zmiňován jako vzorný komunista. Rozhodně o jeho odsouzení v tzv. procesu s buržoasními nacionalisty nebylo v oslavných pořadech ani slovo. V následující zvukové ukázce – pochází z pořadu A léta běží, který byl natočen v roce 1970 – si můžete vyslechnout sled Novomeského stranicko-politických zásluh. Jedná se typickou ukázku oslavných pořadů, jichž v 70. a 80. letech vznikalo mnoho.

Doplňme několik skutečností, jež v pořadu nezazněly: po základní a střední škole, absolvoval je v Budapešti, studoval učitelský ústav v Modré na Slovensku. V roce 1925 vstoupil do KSČ a záhy se přidal ke stranickému radikálnímu křídlu. Pouštěl se do řady akcí, které byly na hranici zákona. Od roku 1929 žil v Praze. Psal do levicového tisku – v Čechách i na Slovensku. Začlenil se do okruhu komunistických intelektuálů, kteří se sdružovali kolem revue DAV. K těm patřili také Gustáv Husák a Vladimír Clementis. V roce 38 se vrátil na Slovensko, podílel se na vzniku ilegálního vedení Komunistické strany Slovenska, účastnil se Slovenského národního povstání.

Portrait_novomesky-laco-public domain-slovenské knihkupectvo Praha.jpg

Poválečná politická kariéra Ladislava Novomeského neustále strmě stoupala. Uveďme jen stručně čím vším byl:
1945 – poslanec Slovenské národní rady
1945-1950 – člen Ústředního výboru KSS
1945-46 – poslanec Prozatímního Národního shromáždění
1946 – poslanec Ústavodárného Národního shromáždění
v letech 1945-1950 člen Sboru pověřenců – pověřenec pro školství a osvětu
1951- předseda Matice slovenské
1950-51 – pedagogem Univerzity Komenského v Bratislavě – viz pamětní deska

Pamětní deska Slovenské akademie věd na budově UK v Bratislavě

Obvinění
V březnu a dubnu roku 1950 spustil Viliam Široký, v té době ministr zahraničí, kampaň proti tzv. buržoaznímu nacionalismu. Gustáv Husák, Vladimír Clementis a s nimi Laco Novomeský byli obviňování, že podléhají maloburžoazním vlivům, že projevují přílišnou snahu prosadit slovenské kompetence, posléze i z příklonu k ideologickým nepřátelům. Šlo to postupně…ale šlo to rychle. V roce 1951 byli hlavní představitelé tohoto směru zatčeni. Gustáv Husák se ani ve vazbě nedal zlomit a neustále se obhajoval. Ovšem Novomeský a další obvinění s vyšetřovateli začali spolupracovat a postupně se ke všem obviněním přiznávali. Jak jsme už konstatovali, Novomeskému byl trest zmírněn a posléze prominut. Husák dostal původně doživotí, v roce 1960 byl omilostněn.

Gustáv Husák

Laco Novomeský se intenzivně zapojil do obrodného procesu v druhé polovině 60. let. Po roce 1965 se prosazoval jako básník, tak jako politik. A to v dost vysokých postech. V letech 1968-71 zastával funkci člena předsednictva ÚV KSS. Zúčastnil se Vysočanského sjezdu KSČ (později za normalizace byl označen za ilegální) a byl na něm zvolen do ÚV KSČ. V letech 1968-71 byl také poslancem a členem předsednictva Slovenské národní rady.
V Českých zemích byli politici s takovou dráhou a takovými posty, jež zastávali v průběhu oněch tzv. „krizových“ let, zpravidla za normalizace smeteni ze všech funkcí, zbaveni možnosti živit se svou profesí…. Na Slovensku to bývalo jinak. Ladislav Novomeský i v dobách normalizace zastával důležitá místa v oblasti kultury. V letech 1968-74 byl předsedou Matice slovenské, od roku 1974 pak jejím čestným předsedou. Zemřel – už to bylo řečeno – na začátku září 1976.
Na Slovensku bývá odkaz tohoto nepochybně kontroverzního tvůrce a politika stále velmi ctěn. Mimo jiné – jsou po něm pojmenována dvě gymnázia – v Senici a v Bratislavě.

Gymnázium Ladislava Novomeského-Bratislava

Gymnázium Ladislava Novomeského - Bratislava. Foto: commons wikimedia

Spustit audio