Asterix a Obelix: Mise Kleopatra

13. červen 2002

Malý vykuk a velká obluda v Egyptě. Nový pokus francouzských filmařů o převedení kultovního komiksu dopadl nepříliš dobře, vlastně příšerně. Depardieu zopakoval roli Obelixe a Clavier opět Asterixe, jenže ani takoví herci nevydrželi příval génia režiséra Chabata.

Pro plné pochopení komiksu Asterix a Obelix autorů Gosciniho a Underza nestačí jen jednou přečíst a zahodit, bublinová dobrodružství dvou galských válečníků zrají s dospělostí čtenáře a po každém přečtení nabývají dalších rozměrů. Vtipy, poprvé nepochopené, se stávají výraznějšími, stejně jako jemná historická parodie, obsažená v každém sešitovém vydání. Animované filmy předlohu úspěšně zrekonstruovaly, to stejné se nedá říci o prvním hraném filmu z roku 1999 od Claude Zidiho a už vůbec ne o současném pokračování. Francouzští tvůrci vytvořili něco tak neuvěřitelně nesoudržného, až se spojení "blbý film" stává zamaskováním mnohem horších označení. Přibližně osmdesát minut se postavy bezmocně potácejí v příběhu (příběhu?) a zbylou půlhodinku z něj vypadávají a znovu se vracejí, herci netuší, která bije, a nějaká návaznost scén? Nenechte se vysmát.. Režisér a kameraman komiks pojali rozhodně originálním způsobem, ovšem nějak pozapomněli, že kromě nich film uvidí celý svět.

Stavitel Numerobis a Kleopatra

Asterix a Obelix s druidem Panoramixem a psem Idefixem se vydávají do Egypta pomoci při stavbě nového Caesarova paláce, který povýšenému vojevůdci přislíbila neméně pyšná Kleopatra. Časový limit: tři měsíce. Do scenáristického mixéru byla vhozena hromada písku, Římané, Galové a digitální efekty. Po mocném protřepání vypadla nesourodá směska akčních scén, nulového vývoje událostí a semtam povedeného vtipu. Scenárista a režisér Alain Chabat zkušeně odhadl nedostatky vlastního scénáře (scénáře?) a profesionálně je zamaskoval nákladným výpravným filmem. Jenže půl hodiny před koncem došly peníze na výpravnost a do té chvíle uspávající příběh se mění v monthypythonovskou přehlídku skečů a parodií na jiné filmy. Nemá cenu z této části něco prozrazovat, je to jediné, co v "díle" za něco stojí - ale bez předchozích vyčerpávajících osmdesáti minut by narážky na Matrix, Tygra a draka, Pokémony, Tenkrát na západě, Profesionála a další filmy nebyly zdaleka tak hurónské. Beze studu se přiznám, že jsem se svíjel smíchy, ovšem bylo to veselí pramenící ze zoufalých pokusů Chabata strhnout děj k absurdní komedii, když už ne k pseudohistorickému velkofilmu. Zlomová scéna otevírající film do dadaistických orgií je dialog stavitele Numerobise a vůdkyně dělnických odborů, vyznívající jako přerušené volání mobilním telefonem - ten zvuk "prolétávajícího" signálu je součástí filmu, nejde o mobil pana promítače! No, ano... Křečovitě přehrávající herci vystupují ve finální půhodince z rolí častěji, a ne vždy plánovaně, přitom si zcela jasně tu do nebe volající kravinu užívají. Stejně jako oni se diváci nejednou zeptají:"Co to je?!" Už není cesty zpět.

Obelix, Idefix a Asterix

Gérard Depardieu v roli Obelixe splnil svoji povinnost k národu a k národnímu komiksu, z výrazu jeho tváře je však poznat, že ho čest sehrát tupoučkého lamželeza příliš netěšila. Christian Clavier jako Asterix zase vypadá celou dobu tak neasterixovsky, jak jen se může vypečený Francouz lišit od vyžilé komiksové postavy. Vůbec rozchodů s předlouhou je povícero, včetně malého nosu Kleopatry, ke kterému Asterix s Panoramixem cítí nezadržitelné sympatie. Venkovanský humor Gosciniho zůstává dále jen na stránkách komiksů, stejně jako Underzovo karikaturní zobrazení. Vtipnost finále by měl soudit někdo jiný, osobně se cítím jako relativně vyrovnaný, málo psychopatický recenzent. Předcházející děj obsahuje tak osmdesát procent trapnosti a dvacet procent vtipných replik s několika vizuálními gagy, jako je vysvětlení ztráty nosu Sfingy (Obelix horolezil) nebo útěk našich hrdinů z vězení. Tudy cesta rozhodně nevede. Kdyby se alespoň dalo vyhýbavě říci, že Francouzi natočili provinční pohádku... nebo že jde o filmový experiment. Ani jedno, ani druhé, ani třetí, ani čtvrté, prostě blbý film.

Caesar a egyptský padouch

Natočit tak monstrózní dílo muselo dát nelidskou práci. Smekám před tvůrci, že to dotáhli až do tak okouzlujícího konce a vytvořili antifilm. Zapamatujte si Asterixe a Obelixe: Mise Kleopatra, děti, to je film, na který se bude vzpomínat kvůli blbosti. Pakliže se dočkáme vydání DVD přepisu, zřejmě uvidíme vystřižené a nepovedené scény. Už teď jsem z takové představy nervózní...

Co potřeboval Asterix a Obelix při natáčení?

144 583 metrů filmu

600 Maročanů a stejný počet Francouzů

5000 perel na jedněch šatech pro Kleopatru

1 nos

120 hudebníků

30 dní ruchání

70 3D triků

1500 holubů

17 žab

1 velkého mravence

1 mouchu

1 Idefix

Související odkazy: oficiální stránka, neoficiální česká stránka věnovaná galským válečníkům

Asterix a Obelix: Mise Kleopatra (Astérix et Obélix: Mission Cleopatre, Fr 2001) Hrají: Christian Clavier (Asterix), Gérard Depardieu (Obelix), Monica Bellucciová (Kleopatra), Alain Chabat (Caesar); Scénář: Alain Chabat; Hudba: Phillipe Chany; Kamera: Laurent Dailland; Režie: Alain Chabat; 111 minut, dabing

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio

Více z pořadu