Arnoštova rodina opět odlétá na sever, aby zamířila na jih (čtvrtek 2. října 2003)
Skončil další rok pobytu Arnoštovy rodiny na hnízdišti... O průběhu Arnoštova pobytu na Českolipsku jsme informovali především během jara. Pokusme se o krátkou rekapitulaci. Po návratu z Francie a Německa na samém konci února ho bylo možné spolu se samičkou pozorovat na místech oblíbených již v loňském roce. Letos museli svůj okrsek bránit více než v předchozích hnízdních sezónách před novou skupinou jeřábů, téměř jistě mladých dosud nehnízdících ptáků, kteří se v okolí usídlili. Souvisí to s nárůstem jeřábí populace u nás. V průběhu dubna Arnošt s družkou zahnízdili, tentokrát v jiné části rákosiny než loni, daleko blíže k svému nejoblíbenějšímu odpočinkovému místu uprostřed bažin. Svědčila o tom pozorování pouze jediného ptáka na okolních lukách a polích v místech používaných ke sběru potravy i v minulých letech. Druhý z páru v této době zcela jistě zahříval vajíčka. Co se později stalo, nevíme přesně. V době, kdy se mláďata měla líhnout, byla snůška zničena patrně divokými prasaty. Není vyloučeno, že to postihlo již mláďata, která se zdržovala v nejtěsnější blízkosti hnízda. Teprve později se mi podařilo proniknout až do těchto míst a najít jejich rozházené hnízdo.
Po krátkém období, kdy byl pár opět vídán pospolu na okolních loukách a polích, se zdálo, že došlo k náhradnímu zahnízdění, tedy k jevu, kterým jeřábi obvykle řeší časté ztráty svých snůšek. Telemetrické sledování však ukázalo, že na pole zalétá pouze samička a Arnošt se v té době potuluje po rákosině. Stále však nebylo zcela stoprocentně vyloučeno, zda jsme při občasných návštěvách nepřehlédli velmi malá mláďata, která teď z nějakých důvodů pobývají s Arnoštem v rákosí. Celkově se však toto chování zdálo podivné vzhledem ke zkušenostem z minulých let. Arnoštova stálá neochota vystoupit do otevřených prostor byla nápadná a znamenala jediné: jsme svědky relativně vzácné situace, kdy jeřábi jednou za několik let vypelichají, tj. ztratí najednou všechna velká pera a po dobu více jak jednoho měsíce nejsou schopni letu! A skutečně, při pečlivé prohlídce rákosin bylo možné najít spoustu velkých šedých 50 cm dlouhých per a navíc podle nich i vytipovat dvě nejoblíbenější místa odpočinku a často používané trasy.
Jakmile Arnošt začal létat, celý pár se vrátil ke svému typickému chování: ranní procházku přilehlou loukou zakončili krátkým přeletem na oblíbené pole s obilím, kde se vydrželi celé dopoledne oba pozvolna krmit, aby se před polednem navrátili opět do rákosí, kde trávili odpolední siestu v okolí místa, kde později na "své" laguně přenocovali. Letošní extrémně horké letní dny je však přiměly přeci jen ke změně. Aby se vyhnuli polednímu žáru, období krmení rozdělili na dvě, jedno před 9 hodinou a druhé po 18 hodině až téměř do úplného setmění. Tento pozdní návrat do rákosí se velmi podobal chování na podzimních tahových zastávkách a na zimovišti.
Arnošt zmizel ze svého hnízdiště okolo 12 září. Předpokládali jsme, že opět jako v minulých letech odletěl na shromaždiště u Lauchhammeru severně od Drážďan. Rozpoznat Arnošta v hejnu mezi mnoha sty jeřáby je nyní velmi obtížné, neboť mu zbývá jen nevýrazný hliníkový kroužek, jeho vysílač bývá skryt v peří a anténa je z dálky zcela nenápadná. Arnošt již nemá původní barevný kroužek, který se patrně někdy na začátku tohoto roku rozlomil. Až do současnosti jsme o něm neměli další zprávy. Dnešní telefonát dr. Uhla však potvrdil, že včera večer (30.09.03) byl rozpoznán na základě hliníkového kroužku a antény na nocovišti v Grunhaus u Lauchhammeru. Zde byli již pár dní předtím (24.9.03) pozorováni mezi asi 350 shromážděnými jeřáby i další naši ptáci: mládě H04 z předešlého roku a letošní mládě s barevnými kroužky z Břehyně.