Antonie Hegerlíková: Jsem šťastná žena
Toto prohlášení připomínající poslední větu Babičky Boženy Němcové je ale v této verzi ještě pozitivnější, protože ho jeho autorka směřovala ke svému vlastnímu životu. Tento výrok patří herečce Antonii Hegerlíkové, která nás opustila 11. prosince ve věku 89 let.
Ona slova pronesla herečka v posledních letech svého dlouhého a plodného života, když rekapitulovala vlastní profesní dráhu, ale i svůj soukromý osud. Vědělo se o ní, že se v poměrně pozdním věku, bylo jí 70, podruhé v životě provdala. Vzala si tehdy herce Karla Fridricha. Poté, kdy její manžel v roce 2003 zemřel, žila s dcerou z prvního manželství a s jejím mužem. A k tomu v oné rekapitulaci dodávala: „Mám jednoho báječného vnuka, skvělého fotografa Jana Vágnera, a pak neuvěřitelné sluníčko, pravnučku Aničku. Jsem šťastná žena.“
Profesní dráhu herečky, která se narodila 27. listopadu 1923 v Bratislavě, média v posledních dnech – v souvislosti se smrtí oblíbené umělkyně – často rekapitulovala. Proto připomeňme jen základní data. Antonie Hegerlíková vystudovala dramatické oddělení Státní hudební konzervatoře (1939-1943), kde ji učily slavné osobnosti českého divadla – herci Anna Iblová, Vladimír Hlavatý, režiséři Frejka a Salzer, scénograf Tröster…
Na rozdíl od jiných herců byla angažována jen u malého počtu divadel, přičemž v případě Divadla na Vinohradech šlo o angažmá životní. Působila zde od roku 1946 do roku 2004.
Podobně pozitivně jako svůj soukromý život hodnotila A. Hegerlíková (v rozhovoru pro FDb.cz) i svoji hereckou kariéru: „Měla jsem neuvěřitelné štěstí, hraji již 66 let, osmapadesát sezón jsem odehrála ve „svém“ milovaném Divadle na Vinohradech. Zahrála jsem si královny i služky, intelektuálky i hlupačky, panny i nevěrnice, bordelmamá i andělské bytosti. Hrála jsem i almaru – opravdu skříň. Můj nesplněný herecký sen je Falstaf.“
Ze strohé řeči statistiky uveďme pouze tato čísla: za celý život vytvořila Antonie Hegerlíková 357 divadelních rolí, z toho 207 v Divadle na Vinohradech; hrála ve 27 filmech a téměř ve tří stovkách televizních inscenací.
Na těchto stránkách nás však logicky nejvíce zajímá rozhlasové působení hereččino. Statistika říká, že hrála ve více než 400 rozhlasových inscenacích a rozhlasových četbách. Ve vztahu k rozhlasu máme také autentický výrok Antonie Hegerlíkové (ze stejného interwiev), který je opět založen na ryze pozitivní zjištění: „I v tomto ohledu jsem měla obrovské štěstí. Režisér Jan Fuchs se mnou natočil v roce 2000 rozhlasový medailon o mé práci v rozhlase. A udělal pro mne skvělou věc, vypsal mi některé hry a pásma, které jsou uchovány ve „zlatém“ fondu ČR. A velmi mi pomohly ohlasy posluchačů, kteří nelenili a poslali mi poděkování za vyslechnutý pořad a dcera mi je založila do archivu.“
Některé rozhlasové role ze zmíněného „Fuchsova“ seznamu:
Některé rozhlasové role ze zmíněného „Fuchsova“ seznamu:
1955 Julius Zeyer : Radúz a Mahulena – inscenace, role : královna
1956 A.N.Ostrovskij : Bez věna – inscenace, role : Larisa
1958 Jaroslav Vrchlický : Šárka – rozhlasová kompozice
1958 Lion Feuchtwanger : Vdova Kapetová – monodrama, role : vdova Kapetová
1959 Vítězslav Nezval : Podivuhodný kouzelník
1959 F.M.Dostojevskij : Idiot – inscenace, role : Nastasja Filipovna
1963 K.M.Čapek-Chod : Turbína
1964 J.A.Benda : Medea – scénický melodram
1968 G.B.Shaw : Pygmalion, paní Pearsová
1969 „Kde končí svět - Na paměť Jana Palacha“ – pásmo (přetočeno z desky,
recitují : A. Hegerliková, R. Lukavský, J. Tříska, V. Voska)
1970 Vojtěch Cach : Paní Kalafová – inscenace, role : paní Kalafová
1970 Karolina Světlá : Černý Petříček – četba
1970 A.N.Ostrovskij : Horoucí srdce
1970 F.G.Lorca : Dům Bernardy
1983 „Básník mého srdce“ – Antonie Hegerliková uvádí verše Langstona Hughese
1984 „Verše, které mám ráda“, o básnících hovoří a recituje A. Hegerliková
1884 Růžena Nasková : Jak šel život – četba na pokračování
1990 „Melodie mého mládí“ – o setkání s hudbou hovoří Antonie Hegerliková
1994 Jean Anglade : Zapomenuté jablko – četba na pokračování
1996 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
1998 "Vyžeňte lvy!" - hra na motivy Apokryfů Karla Čapka - role Antonie - zvuková ukázka, úryvek ze hry
1997 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
2000 „Zadáno pro Antonii Hegerlikovou“ – medailon
2005 „Rok v dopisech“ – cyklus
2006 „Rok v dopisech“ – cyklus