Anonymní hebrejská kronika z raně středověké Prahy vyšla i v češtině
O Kosmově či Dalimilově kronice jako starověkých českých literárních památkách slyšel každý ve škole. Méně je známo, že v Čechách vznikaly i dějinné knihy židovské. Jedna z nich byla poměrně nedávno objevena a nyní po hebrejském a anglickém vydání vyšla česky. Má název „Anonymní hebrejská kronika z raně středověké Prahy“.
„O vypovězení i zázracích a jiných novinách a zvěstech, jež se přihodily pro naše četné hříchy...“ Těmito slovy je uvedena pražská hebrejská kronika. Několik dosud anonymních autorů v ní popisuje historické události uvnitř židovských komunit i v jejich nežidovském okolí od konce 14. do počátku 18. století. Těžištěm vyprávění přitom zůstává Praha a České království, i když autoři často obracejí svou pozornost za hranice českých zemí.
Nejpodrobněji kronika popisuje události druhé poloviny 16. a počátku 17. století. Můžeme se tak například dočíst o skandálu, když několik představitelů pražských Židů bylo zatčeno a uvězněno kvůli falešnému udání. Mezi zadrženými na počátku 17. století byl i velký rabi Löw. Z historického hlediska jde o závažnou výpověď. Tato epizoda ze života slavného pražského rabína byla totiž dosud zcela neznámá.
Pražská hebrejská kronika představuje jedinečný historický pramen k dějinám střední Evropy v raném novověku. V souladu s dobovým trendem je v ní poměrně velký prostor věnován tureckému nebezpečí. Autoři bedlivě sledují pohyblivé bojiště i diplomatické styky mezi znesvářenými zeměmi. Čtenáře možná překvapí i zájem kroniky o politické dění ve Svaté říši římské či války vedené římským císařem v severní Itálii. Milovníky českých dějin zase jistě zaujme napínavý popis vpádu pasovských roku 1611.
Kronika nabízí vnitřní i vnější pohled na dějiny Prahy, Českého království a Evropy. Pražští Židé se svými starostmi i radostmi byli přímými účastníky mnoha popisovaných událostí. V některých případech jim však bylo dáváno najevo, že nejsou vítanou součástí místní společnosti. Mnoho Židů tak zakoušelo trpký osud exulantů. Dva doprovodné historické rejstříky v knize ostatně téměř výhradně líčí vypuzení Židů z evropských měst.
„Anonymní hebrejská kronika z raně středověké Prahy“ se řadí po bok nemnohých beletristických spisů, které byly na českém území sepsány v hebrejském jazyce. Až donedávna zůstávala zcela neznámá. Nikdy totiž nevyšla tiskem a je na odbornících, aby se dobrali, proč tomu tak bylo.
Český překlad kroniky na základě hebrejské edice s přihlédnutím k jedinému existujícímu rukopisu připravila k vydání Markéta Pnina Rubešová. Ta také napsala studii věnovanou dějinám Židů v zemích Koruny české ve sledovaném období. Knihu doplňují dva krátké židovské martyrologické texty z období mezi první křížovou výpravou a rokem 1520.
