Andělský učitel T. Akvinský

Tomáš Akvinský je považován za jednoho z největších filozofů všech dob. O počátku jeho života se toho moc neví. Odhaduje se, že se narodil v roce 1225 v městečku Roccasecca u Neapole. Pocházel z významného šlechtického rodu hrabat z Akvina. Jak říká teolog Ivan Štampach, další běh jeho života se odvíjel poněkud jinak, než bylo v rodině zvykem.

Ivan Štampach: "Poznal záhy povolání k řeholnímu životu, od čehož ho jeho bratři chtěli odradit a to mělo svou další historii. Bylo docela samozřejmé, že on jako člověk ze šlechtického rodu, když už se stane řeholníkem, tak půjde k benediktinům, tedy k řádu po staletí zavedenému, tehdy vlivnému a samozřejmě s předpokladem, že v nějaké rozumné, dohledné době se stane opatem."

Mladý Tomáš ale volí žebravé dominikány, což ve 13. století znamenalo něco podobného, jako když se dítě z buržoazní rodiny dalo v 60. letech minulého století k Hippies. Ale touha po sjednocení intelektuálního a duchovního života byla silnou motivací, které byl ochoten mladý šlechtic mnohé obětovat. Celý jeho další život byl spjat s univerzitou. Domovem se mu stala slavná pařížská Sorbonna. Ve filosofii představuje Tomáš Akvinský vrchol jedné etapy evropského myšlení, kterou nazýváme scholastika. Jejím základem je argumentace.

Ivan Štampach: "Svatý Tomáš ve svých spisech, například v Sumě teologické - tam je to dovedeno k dokonalosti - formuluje nějakou otázku nebo spíše hypotézu a pak hned a k té hypotéze napřed řekne opačná mínění vybraná z významných autorit - nezesměšňuje ta opačná mínění, částečně je i rozvine, ukáže důvody, proč někteří tvrdí, že je to jinak a pak zformuluje svoje stanovisko - to je takové jádro vždycky té kapitoly a pak se zpátky věnuje, vrací se znovu k těm opačným míněním a reaguje na ně. Čili neustále probíhá to jeho myšlení o těch třeba vznešených teologických otázkách v rozhovoru s lidmi, kteří si o tom myslí něco jiného."

Z rozsáhlého díla svatého Tomáše uveďme alespoň komentáře k biblickým knihám a dvě Sumy. Suma proti pohanům je argumentace ve prospěch víry v jediného Boha. Jeho vůbec největší, bohužel ale nedokončené dílo, je Suma teologická - souhrn všech významných teologických otázek. Asi rok před smrtí Tomáš přestal toto dílo psát. Když se ho jeho dominikánští spolubratři ptali, proč nepokračuje, odpovídal jim, že by to bylo mlácení prázdné slámy ve srovnání s tím, co mu bylo zjeveno. Legenda mluví o mystickém zážitku jakéhosi hlubokého nahlédnutí do Božské podstaty, do něčeho, co nekonečně přesahuje jakoukoli argumentaci. Zanedlouho poté 7. 3. 1274 sv. Tomáš umírá cestou na lyonský koncil.