Aktivní den - klidná noc

26. leden 2007

Včera se mi nějak sešly hned dvě služby, a tak jsem měl pavilon pod drobnohledem jak čtyři hodiny ve dne, tak čtyři v temné noci. Byly to zcela odlišné služby - během odpoledne mi Kamba - až na půlhodinu, kdy byla zavřená v ložnicích - nedopřála oddechu: chodila, běhala, přecházela, skrývala se, mizela a zase se objevovala. Noc pak naštěstí až na pár krátkých vzbuzení prospala.

Kamba je ve dne strašně neklidná a viditelně jí je nepříjemná blízkost jiných dospělých goril. Jak se k ní přiblíží některá samice, okamžitě odchází a hledá si místečko, kde by mohla osamoceně odpočívat. Střídá dvě či tři místa - polehává nad schody, u zadního okna směrem k návštěvníkům a na schodech do protipovodňové věže. Takhle se dříve nechovala. Shinda, která jako kdyby cítila, že se něco děje, naopak Kambu opakovaně vyhledává a pronásleduje. Těžko říct, jestli je škodolibá, nebo se jen zajímá o změnu v jejích projevech a sama taky tuší blížící se porod.

Do vztahů samic během včerejšího odpoledne několikrát vstupoval Richard a Kambu před Shindou viditelně bránil. Nijak agresivně, ale když Shinda moc otravovala a pořád se ke Kambě vracela, rázně jí dal najevo, že to není žádoucí.

Kamba dost času tráví na pařezech u východu do venkovního pavilonu, které byly donedávna vyhrazeny jen Richardovi. A Richard jí to bez známek znepokojení dovoluje. Dokonce sedí poblíž a chrání její soukromí. A občas - čehož jsem si nikdy dřív nevšiml - ji kontaktuje a jemně se jí dotýká. Dokonce za ní chodí i na jiná místa, kde Kamba odpočívá. Přijde, položí jí ruku na hlavu nebo na rameno a přesune se kousek stranou, kde odpočívá.

Richard je kromě Moji jediný, s kým je nyní Kamba ochotná komunikovat. Jsem zvědavý, jaká bude jeho úloha během porodu a hlavně hned po něm, zda bude Kambu dál chránit.

Opusťme na chvilku Kambu, protože naši pozornost si zaslouží také Moja. Ta v poslední době předvádí neuvěřitelné divadlo. Šplhá po kmenech, houpe se na provazech (nové lano mezi dveřmi k ošetřovatelům a kmeny zajímá také Shindu a Kijivu) a hlavně se pořád předvádí. Vztyčuje se demonstrativně na zadní a buší dlaněmi do prsou, mává kolem sebe rukama, tluče do skla i do stěn. Skáče z kmenů do dřevité vlny, válí sudy. Dokáže řádit dlouhé minuty a je vidět, že jí strašně chybí kumpán na hraní. Ale na toho si bude muset ještě nějakou dobu počkat.

autor: Martin Smrček
Spustit audio
Projekt Odhalení