51. den: Vánoce u televize

27. prosinec 2005

Lidé dnešní doby si až na výjimky nedovedou představit Vánoce bez televize. Ty tam jsou staré české zvyky, posezení u svíček, zpívání koled. Po štědrovečerní večeři se rychle rozdají dárky a vzhůru k televizi. Televize je pro mnohé lidi magnet, droga, něco, bez čeho nemohou být. Při tom se ochuzují o mnoho krásných okamžiků.

Proč o tom mluvíme, napadne vás asi, když jsme sami namontovali televizi do gorilího pavilonu a nutíme lidoopy, aby se na ni dívali a dokonce si přepínali tři programy. Jenže televize je u goril dočasně a je vlastně součástí jednoho velkého a zajímavého experimentu, při kterém sledujeme, zda jsou lidoopi schopni sledovat plochý dvourozměrný obraz, zda mu porozumí a případně zda si budou sami vybírat zajímavé programy.

Na Štědrý den byla televize zapnutá jen dopoledne, ale po prvním svátku vánočním je už zase všechno ve starých kolejích. Jak tedy proběhly Vánoce v pavilonu goril, na to jsme se zeptali RNDr. Martina Smrčka z týmu Odhalení.

Tak my už máme Vánoce za sebou. Martine, pověz nám, jak proběhly Vánoce v pavilonu? Jak je prožily gorily? Gorily prožily Vánoce podobně jako mnoho lidí u nás, bohužel nikoli při svíčkách, nikoli při starých českých zvycích, ale u televize. Skutečně doslova před televizní obrazovkou, protože - pro ty, co to nevědí - jsme instalovali minulý týden v pavilonu televizní obrazovku, a také přepínač, kde si mohou gorily přepínat tři programy podle toho, jak je to baví. Zatím se učí přepínač používat. Myslím, že dosud ještě plně nepochopily možnost přepínání, i když už tlačítka mačkají. Ale v každém případě to, co běží na obrazovce, je nesmírně zajímá. Máme možnost sledovat krásné situace, kdy všechny čtyři dospělé gorily sedí před obrazovkou, Richard doslova nalepený na skle, za kterým je plazmová obrazovka umístěná, a zblízka sleduje například orangutany, které jsme natočili a které mu ukazujeme. Jsou tam opravdu komické okamžiky - Moja se blíží k obrazovce, sahá na sklo před obrazovkou. Skutečně je obrazovka velice zajímá a myslím, že jsme jim konec roku nesmírně zpestřili.

Viděly kromě jiných lidoopů ještě něco jiného? Mají možnost vidět v televizi jiný program? Zatím používáme dva základní programy, na jednom z nich se střídají tři zvířata, je tam predátor, tedy lev, potom jsou tam jiní lidoopi orangutani, a nakonec je k dispozici něco naprosto indiferentního, zdánlivě pro gorily nezajímavého, tedy sarančata. Jsme zvědaví, jestli si někdy budou volit lva, což ovšem neočekáváme, nebo nejčastěji orangutana, který jim je nejbližší, nebo snad saranče, které by je nemělo dvakrát zajímat.

Jak to zatím vypadá? Podle toho, co jsem viděl, tak orangutan jasně vede, gorily z něj mají opravdu radost a rády ho sledují. Možná jim nejvíc připomíná ošetřovatele, který za oknem připravuje potravu.

K Vánocům se pojí ještě dárečky a předávání nějakých těch radostí. Mohly i gorily toto zažít? Gorily samozřejmě, stejně jako ostatní zvířata v zoo, dostávají dárky od ošetřovatelů. My jsme přišli také s troškou do mlýna a krásně jsme zabalili hromadu ovoce, hlavně banány a jablka, přinesli jsme vše v košíku do zoo plni nadšení, že jim to dáme. A Marek nás hned ve dveřích zastavil s výkřikem: "To není možný, to je v papíru, ve kterým se to dát nemůže! Gorilám by bylo špatně!" Tak jsme museli ovoce společně vybalit a pak jsme ho v pavilonu rozmístili a sledovali, s jakou radostí a chutí ho hledají a sbírají. Banán, zavěšený na provaze jedna z goril, myslím, že Shinda, místo složitého dobývání pomocí klacků rázně strhla, protože na něj dosáhla z vedlejší větve.

My jsme si o tomto pokusu povídali i s Marinou Vančatovou, ona tvrdila, že balící papír by pro gorily mohl být dokonce zajímavější než samotné rozbalené ovoce, protože by to bylo něco nového. Ovoce přece jenom vídají každý den. Jaký názor na to máš ty? Myslíš, že by to pro ně opravdu bylo atraktivnější a třeba se k dárkům vrhly rychleji? Nabízení zabalených předmětů je jeden z mnoha etologických pokusů, které se s primáty nebo s lidoopy dělají. Při nich se sleduje, jakým způsobem se dostávají k obsahu, k předmětu, který je uvnitř ukrytý. To byl také hlavní důvod, proč jsme ovoce zabalili. Chtěli jsme pozorovat, jak vynalézavé gorily budou. Trošku jsme možná bohužel nedomysleli voskovaný papír na povrchu, který by asi mohly jíst a mohlo by jim z toho být špatně. Ale pokud se pamatuji, tak Marina Vančatová někdy říkala, že předměty zabalené v papíru by pro gorily nemusely být až tolik zajímavé, pokud by netušily, že uvnitř je skrytá nějaká potrava nebo předmět, který je baví. Asi by pomohlo, kdyby se dal první dáreček polorozbalený, kdyby zjistily, že něco je uvnitř. Možná potom by se snažily dobýt do ostatních. Ale také by se mohlo stát, že by pro ně nebyly vůbec zajímavé.

Pověz nám, jak vypadají Vánoce v rodinném gorilím kruhu? Nedávno jsme do gorilí skupiny přivedli novou samici, jak to vypadalo o Vánocích? Vládla tam opravdu pohoda nebo rozpory způsobené tím, že Kamba není dosud integrovaná do skupiny? Co jsem se tak díval na obrazovku, protože v zoologické zahradě jsem nebyl, tak si myslím, že převládl mír a klid jak to o Vánocích má být. Co nás stále více překvapuje je koalice, která se vytváří mezi Kambou a Kijivu, kdy si tyto samice spolu v podstatě velice dobře rozumějí. Došlo to tak daleko, že Kijivu bez problémů půjčuje Kambě malou Moju. Jsme všichni strašně rádi, protože Kamba se učí zacházet s mládětem, což někdy do budoucna pro ni bude strašně důležité. Pamatuji si na ten okamžik, kdy jsme na prvních záběrech z ložnice objevili, jak Kamba Moju doslova krade a odnáší ji bokem. Byli jsme zděšení, protože jsme samozřejmě nevěděli, jak to bude pokračovat, jak se zachová Kijivu, zda Kamba Moje neublíží. A najednou během pár dnů se situace úplně změnila, Kijivu pochopila, že Kamba Moje neublíží a Moju jí půjčuje úplně normálně, mnohem častěji než Shindě, která do té doby fungovala jako správná teta. Až se jí někdy Kambina snaha zajídá.

Jak se na to dívá Richard? První akce, kdy Kamba Moju kradla, Richard nesl poměrně s nelibostí, Povedlo se nám natočit velice zajímavé záběry, na kterých se Richard agresivně vrhal mezi samice a rozděloval je od sebe, aby se o Moju nehádaly a nepřetahovaly. Dnes, když vidí, že situace je v pořádku a že se nic neděje, že Moje nic nehrozí, tak už to úplně přehlíží.

Ještě nám pověz - budou gorily nějakým způsobem slavit Silvestr? Nepochybuji o tom, že Silvestr pro gorily nebude taková bujará záležitost jako pro lidi. Asi ho opět stráví u televize, protože se jim chystáme promítat nějakou další akci. Vymysleli jsme, že jim nabídneme tři oblíbené potraviny - meloun, banán a hroznové víno. Jsme zvědaví, co z toho mají nejraději, co si budou namačkávat na ovladači, co je bude bavit.

autor: Martin Smrček
Spustit audio
Projekt Odhalení